V muzeu se konala konference k projektu „Mostecký dóm má 500 let“

0
310
Na snímku (zleva) hejtman Oldřich Bubeníček, jednatel Euroregionu Krušnohoří František Bína a ředitel mosteckého muzea Michal Soukup.

V Oblastním muzeu v Mostě se konala přeshraniční konference k 500 letům od zahájení stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě za účasti hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka a dalších významných hostů, včetně zahraničních ze sousedního Saska.

Konference byla vyvrcholením projektu „Mostecký dóm má 500 let“ podaného ve Fondu malých projektů Euroregionu Krušnohoří v Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014-2020. Partnery projektu jsou Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková organizace a Grosse Kreisstadt Annaberg – Buchholz, Städtische Museen, Erzgebirgsmuseum.

Kostel sv. Anny v Annabergu – Buchholzi a děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě nabízejí jedinečnou možnost studia pozdně gotické architektury na česko-saském pomezí.

Hlavním výsledkem projektu je propagace dotčeného území i obou kostelů a prohloubení a vzájemná konfrontace poznatků, které pomohou v dalším studiu a pochopení vzájemných vztahů mezi Mostem a Annabergem v období středověku. Projekt počítá i s oslovením široké veřejnosti formou dalšího vzdělávání a prezentace nových studijních poznatků. Výsledkem spolupráce bude dvojjazyčná publikace a vytvoření propagačních předmětů s pozdně gotickou tématikou obou kostelů.

Důležitým prvkem navázané spolupráce je prohloubení vztahů mezi muzei a vytvoření kontinuální přeshraniční spolupráce a vzájemné pomoci do budoucna s ohledem na další společné projektové záměry, mimo jiné na společné výstavy. Za tím účelem se konaly v roce 2017 dvě odborné exkurze, v květnu v muzeu v Mostě a v červnu 2017 v  muzeích v Annabergu – Buchholzi.

Konference byla zakončena koncertem duchovní hudby převážně z děl H. I. F. Bibera (Růžencové sonáty) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Koncertní vystoupení bylo provedeno na repliky dobových nástrojů (barokní housle, viola di gamba, pozitiv, theorba a barokní loutna) za pomoci historických technik a dalších zvyklostí tak, aby interpretace byla co nejvíce přiblížena dobové barokní praxi.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!