Hrátky se smrtí

0
972

Rád se díval na filmy plné násilí a brutality. Rád hrál hry, ve kterých mohl nemilosrdně zabíjet. Rád snil o tom, že jednou zabije i ve skutečnosti. Sny o krvi ho provázely celé dětství. Na venek působil jako plachý a uzavřený chlapec, spíše hloubavý studijní typ. Rodiče si mysleli, že právě proto nemá žádné přátele. Ve skutečnosti ale o žádnou společnost nestál. Žil si ve svém světě fantazií, ve kterém budil strach a šířil hrůzu. Po maturitě začal studovat medicínu. Chtěl být chirurgem. Ta práce by ho alespoň trochu přivedla blíže jeho touhám. Řezat do lidského masa, vidět téct krev. Co na tom, že ve výsledku by měl ten člověk přežít. V jeho představách končil bez života. Byl výborný student. Brzy si ho profesoři všimli a jeho talent začali pěstovat. Všimli si ho ale také studenti z vyšších ročníků. Ve studovně si k němu jednou přisedl mladík, jehož vzhled budil u ostatních rozpaky. Vypadal, jako by vystoupil z nějakého hororu. Šílený masový vrah. Stačil mu jediný pohled na toho kluka, a bylo mu jasné, že ten si na zabijáka jenom hraje. Kdyby ho od dětství provázely podobné fantazie jako jeho, nikdy by to nedával tak okatě najevo. Jmenoval se Patrik a pozval ho na jedno setkání. Tvářil se přitom tajemně. Nejprve se chtěl Patrikovi vysmát, pak ho ale napadlo, že by ze hry těch mladých lidí mohl získat něco pro sebe. A tak šel. Scházeli se v podkrovní místnosti jednoho starého domu. Temná zákoutí, na zdech rudé cákance, na kobercích skvrny. V koutě stará ohmataná sekera a stočený řetěz. V duchu se smál. Kulisy jako ze špatného filmu. Na stole hořela svíčka. Kluci měli na tvářích škrabošky. Patrika poznal hned, druhého mladíka si vybavil z přednášek třetího ročníku, kam docházel ve svém volnu. Třetího nepoznal. Právě ten mluvil za celou skupinu. Chtěli mu nahnat strach. Mluvil o tajné sektě, kam patří jen ti nejlepší. Pokud chce patřit mezi elitu v chirurgii, musí být členem této sekty. Vážně přikývl, že udělá vše pro to, aby se členem sekty stal. V duchu se skvěle bavil. Aby ho přijali, musí splnit postupně několik úkolů, aby dokázal, že bude loajálním členem. Byl zvědavý, co ti amatéři vymyslí. Hned první úkol byl hodný tak party kluků na základní škole. Měl ukrást psa, zabít ho a rozřezat. Hlavu mrtvého zvířete měl hodit majiteli přes plot. Nechtělo se mu zabíjet nevinné zvíře. Ve svých fantaziích vždy řezal a zabíjel jen lidi. Věděl ale, že si s prvním úkolem poradí bez problémů. Další týden přišel na setkání a přinesl s sebou fotografie. Viděl, jak jsou vážení členové sekty vzrušení při pohledu na morbidní záběry. Pomyslel si, že jsou to chudáci. Čekal na druhý úkol. Tentokrát ho zadání bavilo víc. Měl najít bezdomovce a zbít ho. Poranit, způsobit mu bolest. Tenhle úkol si vychutnal. Věděl, že je lepší zajet do jiného města. Vybral si starého muže, kterého našel v opuštěném zákoutí u nádraží. Chlap seděl na zídce, v ruce krabici s vínem. Něco mumlal. Měl sílu, kterou by u něj jen málokdo čekal. Srazit toho nebožáka na zem nebyl problém. Nejdřív mu dupl na koleno a zlomil mu nohu. Teprve tím se ale dostal do ráže. Několikrát ho pěstí uhodil do obličeje. Nebyl spokojený, dokud neměl ten chlap obličej zalitý krví. Udělal fotky a šel. Měl dobrý pocit. Užil si to. Čekal na třetí úkol. Už se bavil. Když ukázal fotografie, jeho společníci vzrušeně vydechli. Všiml si, že se Patrik začal potit. V duchu se smál. Ti kluci si mysleli, že ho dostanou. Že se zhroutí z násilí. A dávají mu úkoly pro děti. Třetí úkol byl konečně něco. Měl unést od jedné ze škol dítě, odvézt do lesa, zabít a zakopat. Otočil se a šel. Večer mu volal Patrik, že s ním chce mluvit. Dali si kávu v baru nedaleko koleje. Patrik byl rozpačitý, nevěděl, jak začít. Pak ze sebe konečně vypravil, že ten úkol je přes čáru. Nemusí to dělat. Nikdo to od něj nechce. Chtěli vidět, jak se sesype a odmítne. Jeho souhlas je překvapil. Vyslechl si ho a šel. Druhý den na přednášce se k němu přitočil ten druhý, kterého poznal hned první den. Jinými slovy mu řekl to, co Patrik. Kochal se jejich strachem. Oni se báli a on se těšil. Ke svému plánu potřeboval auto. V půjčovně si vybral nenápadný sedan. Věděl, že už se nemusí bát, že ho dostihne policie. Bylo mu to jedno. Zastavil u jedné ze škol. Ze školy chodily skupinky dětí. Vybral si děvčátko, které šlo samo a dívalo se do mobilu. Zatáhl holčičku do auta dřív, než stačila spustit křik. Odjel od školy. Dítě se krčilo v autě, začalo brečet. Bylo mu to jedno. Odjel za město. Zastavil na lesní cestě. Vzrušením mu tepala krev v uších. Vytáhl dítě z auta. Konečně si může splnit všechny představy, které ho provázely celý jeho život. Vytáhl nůž. Krev postříkala bílý zmrzlý sníh. Nechal tělo ležet tam, kde děvčátko upadlo. Udělal několik fotografií. Ještě několik minut si tu chvíli vychutnával. Pak sedl do auta a jel. Zavolal Patrikovi, že úkol splnil. Řekl mu, že tentokrát to bude po jeho. Všechny tři naloží do auta u koleje. Jestli nepřijdou, půjde hned na policii a ohlásí, co si u něj objednali. Půjdou si všichni sednout. Čekali na něj. Tři vyděšení kluci. Do zabijáků z hororů měli hodně daleko. Když k němu nastoupili, rozjel se. Ukázal Patrikovi fotografie v mobilu. Kluci si postupně prohlédli ty fotky. Patrik otevřel okénko a zvracel. Ti dva byli bledí, zpocení, mlčeli. Ten, který vždy mluvil, konečně našel slova. Měla to být jen sranda. Nechtěli nikoho zabít. Musí to ohlásit. Oni za nic nemůžou. Říkali mu, ať to nedělá. Usmíval se. Jejich strach a hrůza naplnily celé auto. Téměř si na ně mohl sáhnout. Jel čím dál rychleji. Ti tři začali křičet. Prosili ho, ať zastaví. Vyhrožovali. Patrik začal brečet. Chtěli krev. Chtěli smrt. Mají ji mít. Jemu už o nic nešlo. On si svůj životní sen splnil. V plné rychlosti narazil do pilíře mostu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!