Na titul "Hrobař HC Most" aspiruje Ján Vagaši

Právní stanovisko k postupu předsedy dozorčí rady JUDr. Vagašiho při zveřejňování informací v souvislosti se závěrečnou zprávou z kontroly

JUDr. Ján Vagaši jako předseda dozorčí rady Společnosti s ručením omezeným HC MOST s.r.o. (dále jen HC MOST) zveřejněním informací (nadto nepodložených) porušil zákon. 

1. Pro členy dozorčí rady platí ust. § 138 odst. 1 a odst. 2 obchodního zákoníku a obdobně ustanovení § 194 odst. 2, 4 až 7 s důrazem zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu a jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře.

2. JUDr. Vagaši byl prokazatelně seznámen dle společenské smlouvy se svými povinnostmi, neboť svým podpisem smlouvy o výkonu funkce se zavázal respektovat ustanovení této smlouvy. Zejména povinnost mlčenlivosti je společností vnímána jako zásadní a citlivá otázka. V podmínkách HC MOST se považuje za důvěrné informace (které je nutno chránit indiskrecií) vědomost mimo jiné o: účetních závěrkách, auditech, podnikatelských záměrech (s výjimkou údajů pro uveřejnění v Obchodním věstníku), zprávy jednatelů a dozorčí rady, a to do doby, než budou projednány na valné hromadě a tyto materiály mají být dle obchodního zákoníku patřičně zveřejněny.
3. Článek otištěný v Deníku Mostecka dne 26. 6. 2008 pod titulkem "Vagaši odhaluje zákulisí mosteckého hokeje" ve spojení s jeho plnou elektronickou verzí na www. mostecky.denik.cz, respektive prosté zveřejnění informací v něm uvedených v přímé řeči JUDr. Vagašiho jsou jasným a neoddiskutovatelným porušením shora uvedených ustanovení:

1. obchodního zákoníku,
2. společenské smlouvy,
3. smlouvy o výkonu funkce.

4. Lze uvažovat zejména ve třech rovinách možností ochrany před takovým jednáním člena dozorčí rady, a to sice v rovině občanskoprávní, obchodněprávní, trestněprávní.

Rovina občanskoprávní:

Ochrana dobré pověsti právnické osoby - ust. § 19b odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku :

(1) Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení.
(2) Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.
(3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby.

HC MOST utrpěl minimálně výroky JUDr. Vagašiho typu "nesrovnalosti v hospodaření klubu, ...HC se dostal do těchto potíží" apod. Výroky vyvolávají ve čtenářích mylný dojem o nekvalifikovaném a nesprávném vedení, což bezesporu zasahuje doposud dobrou pověst HC MOST.

Rovina obchodněprávní:

1. Nekalá soutěž - ust. § 44 až § 54 obchodního zákoníku

(1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje.

Za nekalou soutěž se mimo jiné považuje
(2)h) porušování obchodního tajemství,

§ 51 porušení obchodního tajemství

Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství (§ 17), které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:
a) tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán,
b) vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži

§ 53 Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.

V dané věci může být jednání JUDr. Vagašiho kvalifikováno jako nekalosoutěžní jednání - porušování obchodního tajemství, když Smlouva o výkonu funkce označuje za důvěrné informace vědomost zejména o auditech, zprávách jednatelů a dozorčí rady, a to do doby, než budou projednány na valné hromadě, což nebylo ze strany JUDr. Vagašiho vědomě dodrženo. Výroky typu "každý rok proběhl audit, ze kterého až dosud nebylo zřetelné žádné pochybení, zprávy jsme se od vedení společnosti nikdy nedočkali, ...hodnocení tohoto bodu v mé zprávě..." ho jasně usvědčují z neoprávněného odhalování interních informací označených jako obchodního tajemství.

2. Odpovědnost za škodu - ust. § 138 odst. 2, ust. § 194 odst. 5 obchodního zákoníku + obecná ustanovení obch. zák. o odpovědnosti za škodu a promlčení. K tomu viz např.: Odpovědnost členů dozorčí rady za škodu je objektivní, tedy za výsledek, takže pro její vznik se nevyžaduje zavinění. Vztahují se na ni - se stanovenými odchylkami - obecná ustanovení obchodního zákoníku o náhradě škody (§ 373 a násl.).

Lze se ztotožnit s odbornou literaturou a praxí v totožných případech, tedy, že odvolání takového člena i bez vyčíslení škody je sankcí přiléhavou a nejmírnější.

Rovina trestněprávní:

V úvahu připadají u JUDr. Vagašiho tyto skutkové podstaty trestných činů :

1. § 127 Porušování závazných pravidel hospodářského styku
2. § 128 Zneužívání informací v obchodním styku
3. § 149 Nekalá soutěž
4. § 255 Porušování povinností při správě cizího majetku
5. § 255a Porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti

Vyjádření k závěrečné zprávě DR HC Most, spol. s r.o.

JUDr. Vagaši se při své kontrole soustředil na tyto úseky:

1) uzavírání nájemních smluv
2) posouzení pracovních smluv všech zaměstnanců HC Most, spol. s r.o.
3) posouzení hráčských smluv pro sezonu 2007/2008
4) posouzení trenérských smluv

1. Je nezbytné uvést, že například časté konstatování JUDr. Vagašiho ve zprávě, v nájemních smlouvách je chybějící tzv. inflační doložka nebo - pokud je uvedena - není vyčíslována a HC tak přichází o finanční prostředky (dosud však nevyčíslené ze strany DR). Nutno však k tomuto zjištění dodat, že žádný předpis dosud nestanovil povinnost, aby především v nájemních smlouvách byla tato doložka povinně uváděna, ale je pak otázkou viz. vyjádření majoritního společníka, že situace se řeší buď výší nájmu a to zejména podle toho, zda nájemce HC obdrží od nájemce určitou benefitu čímž nejčastěji bývá příspěvek za provedenou reklamu, viz např. firma Delikomat (nápojové automaty) ve výši 80000,-Kč ročně. Absenci inflační doložky lze přirovnat např. ve smlouvách o dílo ke stanovení smluvní pokuty mezi smluvními partnery. Ta stanovena být může, ale nemusí a pokud ve smlouvě je obsažena, neznamená to ještě, že musí být na viníkovi uplatněna.

2. Pokud se týká pracovněprávního úseku, tedy příslušné pracovní smlouvy, zejména pro zaměstnance, nutno připomenout, že tyto smlouvy (ostatně jako každá smlouva) jsou přijímány souhlasným projevem obou smluvních stran a výše jednotlivých mezd, když finanční rozdíly mezi jednotlivými profesemi jsou nepochybně dány výkony prováděných jednotlivých prací příslušných zaměstnanců.

3. Pokud se podle mého názoru týká hráčských a trenérských smluv a případných finančních rozdílů mezi nimi, jsou pak nepochybně dány výsledky v činnosti - pro které jsou uzavírány, a to zejména u hráčů.
V kontrolní zprávě je pak ještě uvedeno, že v některých případech, zejména u hráčů, nejsou dokonce ani uzavírány smlouvy (má se nepochybně na mysli smlouva písemná), ale není ani ve zprávě poukaz na to, že by takováto smlouva každopádně měla být, neboť takový vztah by mohl vytvářet právní nejistotu. Ale i postoupení práv, či hostování, jsou smluvně podchyceny. Nicméně však např. hráčská smlouva není uzavírána jako smlouva pracovní podle zákoníku práce nebo obchodního zákoníku, ale podle ust. § 51 občanského zákona. Jde o tzv. smlouvy inominátní (nepojmenované) a zákon zde nestanoví, že v takových případech by měla být smlouva písemná - pokud by ale šlo např. o smlouvu, která by byla podobná nájemní smlouvě, tak písemné vyhotovení by muselo být. Zmíněné smlouvy, tedy hráčské, se přibližují ve svých formulacích zřejmě smlouvě o dílo.
Rozdíly pak ve finančních částkách oceňující výkony a činnosti jednotlivých hráčů jsou stanoveny na základě rozhodnutí manažera či trenéra a to podle dosahovaných sportovních výsledků. Nelze tedy pak posuzovat takovéto výkony rovnostářskou formou, neboť by to samozřejmě nenutilo ke špičkovým výkonům - např. k umístění hráčského oddílu v I.lize - jak tomu v loňském roce bylo.

4. V provedené kontrole jsou pak ještě v jednotlivých niancích používány výroky jako např.: benevolentní přístup, směšný poplatek za prodejní místo nebo konstatování jakéhosi chaosu výrazem........no to je horor..., apod. Jsem přesvědčen o tom, že jde spíše o vyjádření momentální nálady JUDr. Vagašiho, ale i tak zde chybí porovnání alespoň s přibližnou skutečnou činností.

5. Z toho, co bylo uvedeno, je patrné, že dosud z předloženého materiálu z kontroly JUDr. Vagašiho není uvedeno, zda ano - či ne, byla zjištěna nějaká vyčíslená nebo vyčíslitelná škoda, kde by pak byly konstatovány nepříznivé hospodářské výsledky společnosti ( HC Most, spol. s r.o.) a že případné hospodaření by skončilo ztrátou, kdy orgány společnosti (v daném případě JUDr. Vagaši) musí pak prokázat, že mezi jednáním statutárního orgánu a případným nepříznivým výsledkem musí být pak příčinná souvislost (má se tím také na mysli povinnost vykonávat takovouto funkci s péčí řádného hospodáře, přičemž ale prokazovat nebo prokázat případnou škodu, leží důkazní břemeno na kontrolním orgánu).

6. V případě závěru týkajícího se doporučovaných opatření JUDr. Vagašiho - v bodech 1-5 závěrů, jsou nepochybně imperativního charakteru, tedy nejde jen o doporučení, ale o příkazy - pokyny a to jsou jednoznačně zásahy do obchodního vedení a výkonu činnosti statutárního orgánu (jednatele) jednáním jménem společnosti.
Takovéto pokyny je oprávněna dávat valná hromada společnosti, tedy je vždy nutno respektovat kogentní ustanovení (§194 odst.4) obch. zák. (celé ustanovení § 194 a jeho odstavců 2, 4 - 7, ostatně platí dle § 138 odst. 2 obch. zák. i pro společnosti s ručením omezeným) a jak rovněž výše uvedeno statutární orgán (jednatel) se řídí jen zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou a to ještě jen za předpokladu, že jsou tyto v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou a že se netýkají obchodního vedení.

Bylo by také na místě, aby JUDr. Vagaši předložil mimo své zprávy i případné anonymní materiály - poukazující údajně na závadný stav panující v HC. Za trapné lze považovat, že ačkoliv dozorčí rada (na žádost JUDr. Vagašiho) uložila JUDr. Vagašimu provést pouze kontrolu nájemních smluv, JUDr. Vagaši sám ze své vůle prováděl další kontroly, jež mu uloženy nebyly. Trapné je rovněž tvrzení JUDr. Vagašiho, že jím vypracovaná závěrečná zpráva byla schválena dozorčí radou. Toto tvrzení je jakousi virtuální realitou a nezakládá se na pravdě.