„Podle statistik je každý rok na šest stovek pacientů z Ústeckého kraje vyžadujících kardiochirurgický výkon posíláno do pražských center, ale bohužel ne všichni se operace v Praze dožijí,“ připomněl Jiří Novák.

O podpoře vybudování kardiochirurgie v ústecké Masarykově nemocnici předseda představenstva jednal již v létě 2016 s místopředsedou vlády a ministrem financí  Andrejem Babišem  a dále pak při jeho další návštěvě v roce 2018, kdy už  jako předseda vlády ČR tento projekt znovu podpořil. Jiří Novák jednal opakovaně s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a  Romanem Prymulou, náměstkem pro zdravotní péči ministra zdravotnictví ČR, Věrou Adámkovou, předsedkyní Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny ČR a další jednání probíhala se zástupci všech zdravotních pojišťoven.

„Je třeba zdůraznit, že výsledek výběrového řízení na Ministerstvu zdravotnictví ČR s doporučujícím výrokem umožňuje dále jednat o úhradě této péče ze zdravotního pojištění a o uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami. Vznik kardiochirurgického oddělení 1. ledna 2018 vedle kardiologické kliniky v ústecké Masarykově nemocnici a dosavadní výsledky umožňují Krajské zdravotní plnohodnotně usilovat o získání statutu centra komplexní vysoce specializované kardiovaskulární péče,“ dodal Petr Fiala, generální ředitel Krajské zdravotní.

„Ischemická choroba srdeční (ICHS) je nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Její největší výskyt je právě v Ústeckém kraji. Z tohoto pohledu se vybudování komplexního kardiovaskulárního centra jeví jako logický krok. V České republice je v současné době 12 komplexních center kardiovaskulární péče. Jejich regionální umístění je však naprosto disproporciální, pět jich je v Praze,“ vysvětlil význam kardiochirurgického pracoviště pro Ústecký kraj  Pavel Červinka, přednosta Kardiologické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Krajské zdravotní, který je zároveň vedoucím ústeckého kardiocentra.

„Do budoucna je předpoklad, že se podaří upravit provoz tak, aby vznikl prostor pro navýšení počtu kardiochirurgických výkonů. Do operačního programu zařazujeme i pacienty akutní a spektrum operačních zákroků se posune směrem od jednodušších k výkonům kombinovaným. Již nyní zařazujeme do operačního programu kromě elektivních i akutní výkony, tyto výkony jsou zatíženy vyšším operačním rizikem. V další etapě to budou implantace srdečních chlopní, chlopenní plastiky, eventuálně kombinované výkony jako bypass s výkonem na mitrální nebo aortální chlopni,“ shrnul Miroslav Kolesár, primář Kardiochirurgického oddělení Krajské zdravotní.

Foto zdroj: www.wikipedia.org