Město nepřeje podnikatelům
Nejhorším místem pro podnikání v celém Ústeckém kraji je Litvínov. Vyplynulo to ze srovnávacího testu Města pro byznys, do kterého byly zařazeny všechny pověřené obce. Poslední příčku si drží Litvínov už několik let.
Města a obce se vyhodnocují na základě 34 kritérií rozdělených do 2 oblastí. Hodnotí se podnikatelské prostředí, konkrétně například cena bytů, vzdálenost k dálnici, nezaměstnanost, počet učňů a středoškolských studentů v odborném vzdělání, ale také míra znečištění ovzduší. Druhým kritériem je přístup veřejné správy. Tady se hodnotí například daň z nemovitosti pro podnikatele, cena za stánek či předzahrádku, úřední hodiny městského úřadu či podpora webových stránek. Nejlepším místem pro podnikání v kraji je Varnsdorf. Stříbrnou příčku obsadil Chomutov a bronz Ústí nad Labem. „Samozřejmě nás to netěší. Podnikatelské prostředí jsme podporovali maximálně. Je to spojená nádoba s tím, jak k regionu dlouhodobě přistupuje vláda. Celé roky žila republika na úkor našeho regionu, teď ale žádná pomoc nepřichází. Region byl dlouhodobě zatížený těžbou a průmyslem. Měla dorazit podpora malého a středního podnikání, ale nestalo se to. Teprve v posledním roce vnímám, že vláda začala naslouchat našim problémům a požadavkům,“ komentovala nelichotivý výsledek starostka Litvínova Kamila Bláhová. Prozradila, jakým způsobem hodlá město podnikatelské prostředí podpořit. „Chystáme projekty, které by mohly přivést do Litvínova turisty. A tím samozřejmě podpořit místní podnikatele. Doufám například, že se nám podaří přemístit unikátní Sýkorovu plastiku z chodníku ve Studentské ulici na důstojnější místo. Právě Sýkorova díla by mohla do Litvínova turisty přilákat. Pracujeme na oživení zámku Valdštejnů. Připravujeme také architektonickou soutěž na rekonstrukci náměstí. Děláme to proto, aby lidé chtěli přicházet do centra města,“ řekla starostka.
Nejhorší místo pro byznys: Co by nelichotivý výsledek testu mohlo změnit?
Martin Klika, radní Ústeckého kraje, zastupitel Litvínova
Město by mělo podnikatelům více vycházet vstříc, změnit svůj přístup a co nejvíce jim usnadňovat život. Udržet byznys v regionu s dlouhodobě největší nezaměstnaností a s malou kupní silou je samo o sobě velmi náročně. Proto je pomoc města nutná. Dobrým příkladem z Teplic je zřízení jednotného kontaktního místa, kde by mohl občan i podnikatel vyřídit všechny své záležitosti týkající se města. Tedy zaplatit všechny poplatky, využít služby Czech Pointu, ale také získat informace a rady například o možných dotačních titulech pro podnikatele, kontakty na Úřad práce ČR, případně přímo základní informace o aktualitách z Úřadu práce. Městský úřad by měl být také pro podnikatele i občany otevřen každý den. Zaměřit by se mělo vedení města na oživení centra Litvínova. Pustit sem dopravu před místní provozovny. Příkladem pro Litvínov by mohlo být město Dubí, které se obrovsky v posledních letech zvedlo a začíná být živé a aktivní. Samozřejmě také díky aktivním a prosperujícím podnikatelům, kteří mají podporu města.
Helena Matiková, podnikatelka, majitelka nemovitostí na náměstí Míru
Když jsme kupovali po roce 1990 domy na náměstí od města a začínali s podnikáním, bylo centrum Litvínova živé. Později se z náměstí a přilehlých ulic stala pěší zóna, aniž by se někdo ohlížel na potřeby podnikatelů či s nimi tento krok konzultoval. Dnes je po sedmnácté hodině náměstí zcela prázdné. Vjezd do našich ulic je zakázán. Zákazníci si nemohou přijet autem pro větší nákupy. Na náměstí přibývá prázdných obchodů. Případné zájemce o pronájem zajímá především dopravní obslužnost a možnost parkování. S vedením města jsme na toto téma několikrát diskutovali. Zatím je to marné. Naše podnikání skomírá, protože nás město nepodporuje. Spíše naše snahy udržet v centru Litvínova život a fungující obchody potlačuje. Vidím jedinou možnost, jak podpořit podnikání v centru Litvínova. Pustit sem dopravu, jako je to v jiných městech.
Rudolf Jung, předseda OHK Most
Z této zprávy rozhodně nemám radost a ani pocit uspokojení, i když jsem před léty říkal, že to tak musí dopadnout. Podmínky pro podnikání obecně vytváří politické reprezentace a vzhledem k tomu, že politické vedení litvínovské radnice mělo za posledních několik let jediné mediální a bohužel i věcné téma, kterým byly tzv. a nám všem známé „limity“, pak je asi někde tady ten zakopaný pes. I když různé hodnotící akce a žebříčky rozhodně nepřeceňuji, pak v tomto případě poslední příčka Litvínova je bohužel i v souladu s mým poznáním. Možná rozumím tomu, že téma limitů a vše co s tím souvisí je dostatečně veliké téma, které při zásobování různými pseudoargumenty dodávanými zvnějška kdoví odkud přinese volební úspěch a vyvodí navenek iluzi budoucí profesionality vedení města, ale pro jeho skutečnou prosperitu a bezpečnost je to žalostně málo. Po éře úspěšného „starosty Voláka“, město Litvínov přerušilo styky ze všemi relevantními uskupeními, které mají snahu o společné zajišťování prosperity regionu. Možná není až tak známo, ale byla ukončena smlouva o spolupráci s OHK Most, město vystoupilo s HSRM a Euroregionu. Nechci tímto dělat reklamu panu Volákovi, ostatně nebyl ve vedení radnice sám, ale za jeho působení jsme se společně snažili hledat cesty k rozvoji i podnikatelského prostředí a věřte , že jsme se navzájem nešetřili, ale chceme-li se dopracovat k užitečnému a realizovatelnému výsledku, tak to má v podstatě i být. Netvrdím, že ve vedení radnice musí být profesionálové na hospodářskou politiku, ale minimálně poučení ano. O to víc je pak třeba pokory, vzájemného pochopení, úcty a ochoty ke komunikaci a racionální spolupráci. To platí zejména v našem regionu, který má hospodářské problémy ke společnému řešení ať už s limity, nebo i bez nich. Je nemoudré a neprozíravé s rádoby enviromentální vizí likvidovat nejefektivnější sektor regionálního hospodářství, v tomto případě energetiku, který s sebou nese subdodávkový a slušný mzdový potenciál i pro rozvoj malého a středního podnikání, o kterém je také řeč. A pokud se vedení radnice nepodaří přivést s podporou státu ani investory k eliminaci propadů podnikatelských příležitostí z nesmyslně tlumené energetiky a navazujících oborů a přičteme-li stávající potíže v sociální oblasti, se kterými zápasí celý okres, pak se logický výsledek musí dostavit a bohužel se dostavil. A tipy a rady na zlepšení stavu pro stávající a argumentům nenaslouchající vedení radnice? Něco víme a známe, ale v krátkosti tohoto článku zde s omluvou ke zveřejnění žádné „hraběcí rady a tipy“ nedám. Jednak něco vyplývá z mého pohledu zpět, za druhé je to pro stávající vedení radnice asi zbytečné a za třetí to opravdu není jednoduché a černobílé. Ale je to především věc občanů, resp. voličů Litvínova. Je to jejich město, jejich prosperita, jejich ekonomická budoucnost. Cesta do chudoby a zapomnění bývá rychlá, zpět je to pomalejší a všestranně náročnější proces.
Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje
Litvínov vystoupil z Hospodářské a sociální rady Mostecka a tím se izoluje i od podpory celokrajské Hospodářské a sociální rady ÚK a od ekonomického dění v regionu. Město samotné má jen málo možností bez spolupráce regionálních aktérů v ekonomické a sociální oblasti změnit nepříznivé prostředí pro byznys, na které poukazuje nejen srovnávací test, ale také sami ponikatelé. Šancí pro ekonomický rozvoj celé oblasti je také zkapacitnění komunikace mezi Mostem a Litvínovem, které se Hospodářské a sociálně radě Ústeckého kraje nakonec podařilo prosadit. Dopravní obslužnost je jedním z hodnotících měřítek pro úroveň podnikatelského prostředí a pro ekonomický rozvoj regionu nezbytností. Stejně důležitá je ale také vzájemná spolupráce veřejného sektoru a firem ve všech oblastech a ochota řešit problémy společně.
Helena Zemánková Týřová, jednatelka společnosti Japek
Za mě jsou v Litvínově příliš vysoké daně z nemovitostí, které zatěžují obyvatele i podnikatele a neodpovídají ekonomické situaci a výkonnosti Litvínova. Atraktivitu by jejich snížení určitě zvýšilo a prospělo by investicím do nemovitostí. Dále mám už mnoho let pocit, že podnikatelé a zaměstnavatelé nejsou pro „radnici“ partnery. Není systematická spolupráce a ani nepociťuji zájem o situaci podnikatelů a snahu jim vyjít vstříc. Příkladem je stav průjezdnosti v Kostelní ulici, který místní podnikatele velmi trápí. Město nekomunikuje ani s Hospodářskou komorou.
|
