Mediální smršť kolem nebezpečného odpadu, který se k nám vozí z Ostravy, vykonala svoje. Z růžových snů o tom, že všechno je v pohodě a v nejlepším pořádku, probudila litvínovského starostu Šťovíčka. Procitnuv, z očí sundal růžové brýle a zkonstatoval, že tak nachově, jako před čtrnácti dny už to vlastně nevidí. Jak se stalo, že starosta ekolog své občany před odpadem od samého začátku nebránil? Ba naopak, vehementně tvrdil, že nic dělat nemohl a nezbývá než doufat, že nic horšího z této špatnosti nevzejde. Procitnutí a snahy začít něco řešit zdůvodňuje starosta nedostatkem informací. Zaplaťbůh, že teď je má a jsou jich plná média, za což je pan starosta prý „upřímně“ rád. Teď se konečně začne starat, ptát a možná i bránit. Čert ví, proč to všechno neudělal předtím, než se vzdal za město odvolání a další osud lagun přenechal legislativě. Ať už je to ale jak chce (neb své ví jen pan starosta), budiž mu připsáno malé plus. I když tak trochu s křížkem po funuse, Litvínov snad začne konečně konat a budiž mu přáno, aby se domohl svého. Teď už snad i starosta ví, co před čtrnácti dny věděli občané Litvínova – že kolem svých domovů odpad z Ostravy nechtějí. V kauze, která v posledních týdnech hýbe hlavně emocemi lidí, kteří se dalšímu znečišťování zdejšího životního prostředí brání, se projevil ještě jeden důležitý fakt. Voliči ukázali, že se umí ozvat a svému politikovi dát hlasitě najevo, kdo a proč ho volil a pro koho ve své funkci vlastně je.