Pokud dlouhodobější testy prokáží jeho účinnost a netoxicitu na lidský organismus, půjde v medicíně o převratný čin, jako byl objev penicilínu, ničícího bakterie, sirem Alexanderem Flemingem ve třicátých letech minulého století. Látka, kterou vědci nazvali Draco (Double-stranded RNA Activated Caspase Oligomerizer) spolehlivě likviduje buňky napadené viry, a brání tak tělo před nákazou. Základ léku tvoří bílkovina, jejíž jedna část zjistí přítomnost abnormálně dlouhé molekulární dvouvláknové RNA viru v buňce a druhá pak spustí buněčnou smrt. Bílkovina navíc obsahuje i prvek, který se (na bázi „odkoukané“ ze schopnosti virů) dostane do jakékoliv buňky v organismu. Pokud Draco žádnou nestandardní RNA v buňce nenalezne, nechá ji v klidu žít. Účinek látky byl úspěšně testován na lidských, opičích a myších buňkách. První pokusy na myších zcela zlikvidovaly chřipku H1N1 bez vedlejších účinků.