„Nádherně zrestaurovaný obraz Panny Marie Pomocné jsme umístili před oltářem, kde je k vidění každou sobotu při mši,“ uvedl převor tepelského kláštera Augustin Ján Kováčik.

„Vůbec jsem netušila, že když jsem slýchávala od dětství rčení panenko skákavá, že to má co společného s tímto obrazem. Opravdu jsem nevěděla, že je to odvozeno od zázračného obrazu Panny Marie z poutního kostela ze Skoků,“ přiznala restaurátorka Zdenka Reinerová.

Obraz panenky skákavé byl poškozený na několika místech. „Po stranách obrazu, kde jsou vyobrazeni andělé, byly zapalovány svíce, takže v těchto místech malba opadala. Někdo se snažil v minulosti místa zatmelit a zavoskovat, takže drapérie byla nečitelná,“ sdělila.

„Ze zadní strany byly dřevěné desky, takže obraz nevětral a napadly ho plísně, které prorůstaly skrz až k svrchní malbě,“ dodala Reinerová, která obraz restaurovala tři měsíce. „Bylo nutné rovněž nahradit část spodního napínacího rámu, který byl prolezlý červotoči,“ uvedla.

Obraz za osm zlatých

Obraz vymaloval v roce 1717 během pouhých osmi dní za honorář devíti zlatých toužimský malíř a měšťan Johann Wolfgang Richter jako kopii známého zázračného obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Sláva obrazu na sebe nenechala dlouho čekat.

„Modlitby a prosby k Panně Marii ve skocké kapli byly účinné, příchozí hledali zejména přímluvu za uzdravení. Právě četná zázračná uzdravení podnítila příliv dalších stovek a posléze i tisíců poutníků ze širokého okolí, kteří namísto poutě do vzdáleného Pasova putovali do Skoků,“ sdělil Jiří Schierl z občanského sdružení Pod Střechou, které se zasazuje o záchranu kostela ve Skokách. Obec jako taková už od 60. let neexistuje, zůstal po ní jen dnes opravovaný poutní kostel a ruina bývalé hospody.

Zázračné účinky obrazu už v roce 1732 vyšetřovali arcibiskupští hodnostáři. „Komise zaznamenala různá vyslyšení modliteb a zázraky, zejména zázračná uzdravení poutníků z okolí,“ řekl Schierl.

„Například toužimský purkmistr a pekař Albrecht se během krupobití večer modlil společně se ženou k Panence Marii ve Skokách, aby uchránila jejich pole. Kroupy padaly velké jako vejce, manželka slíbila obětovat dvě svíce po 15 krejcarech. Když bouře přešla, vzali lucernu a šli na pole. Jejich pole bylo jako zázrakem nepoškozeno, okolní pole byla potlučena kroupami,“ uvedl Schierl.

Podle něho se ale většina poutníků modlila za uzdravení. „Jiní za odpuštění platu za dříví či například za uzdravení chromého koně,“ dodal.

Kopie míří pomáhat do Francie

Panenka skákavá má díky restaurátorce, která vytvořila její kopii, pomáhat nyní i za hranicemi. „Nechali si ji vytvořit trapisté z nedalekého kláštera v Dobré Vodě, kteří uhradili i restaurátorské práce,“ uvedl Kováčik.

„Svou slávu bude panenka skákavá šířit nyní ve Francii, protože se kopie obrazu stane darem kláštera Sept-Fons s tisíciletou historií,“ prozradila Reinerová.

„Kroky opata tohoto kláštera, když přicestuje do České republiky, totiž vždy vedou nejdříve k panence skákavé do tepelského kláštera. Teprve když se před ní pomodlí, pak se vypraví do kláštera v Dobré Vodě,“ uzavřela Reinerová.

Rudolf Voleman, Právo