To mimo jiné znamená, že pokud by lidstvo disponovalo kosmickými loděmi, schopnými dosahovat rychlostí blízkých rychlosti světla, mohla by lidská posádka teoreticky letět tam i zpět. Ovšem, zda by tam našla život, není jisté. Vědci zatím nemohou s jistotou říci, zda na planetě existuje voda, jakkoli je to pravděpodobné. V systému jsou ještě další tři planety, zřejmě plynní obři. Hvězda GJ 667C je sice červeným trpaslíkem třídy M, a vyzařuje tak méně tepla než naše Slunce, ale objevená planeta krouží své hvězdě blíž a podle výpočtů absorbuje podobné množství energie jako Země. A to z ní dělá dosud nejnadějnějšího kandidát na rozvoj mimozemského života, přestože je téměř čtyřikrát větší než Země. Množství energie z hvězdy dává planetě správnou teplotu, a pokud má ještě vlhkou atmosféru a pevný povrch s vodními plochami, má podle vědců prý esenciální podmínky pro vznik života. Nicméně někteří odborníci zpochybňují, že by se mohl na planetách u červeného trpaslíka rozvinout život, protože hvězdy této třídy vysílají  do svého okolí smrtící erupce provázené silnou radiací. Tyto erupce jsou mnohem častější a silnější než u našeho Slunce.     Astronomové si tak rozšiřují databázi možných prostředí a konfigurací v jakých se ve vesmíru objevují planety v obyvatelné zóně. Již v květnu oznámili francouzští vědci ve stejné oblasti objev planety v obyvatelné zóně u hvězdy Gliese 591, která je vzdálena 20 světelných let. Švýcarští astronomové pak přidali na seznam potencionálních nositelek života planetu u hvězdy HD 85512 ve vzdálenosti 36 světelných let. Také NASA si připsala nález obyvatelné planety Kepler22b, ovšem ve vzdálenosti 600 světelných let.