Historii těžby na Mostecku zdokumentoval tým Green Mine ve třech krátkých filmech. Určeny jsou pro širokou veřejnost, pro malé i velké diváky. Pro všechny, které zajímá, jak to s uhlím na Mostecku vlastně bylo. Ke zhlédnutí jsou na sociálních sítích skupiny Sev.en Česká energie a Green Mine.
„Příběh uhlí na Mostecku je spojen s příběhem královského města Most. Ve středověku byl Most vzkvétajícím kupeckým městem a obchodní křižovatkou na hranici království. Několik století válek i opakující se velké požáry však vedly k jeho úpadku. Z něj se Most pomalu vzpamatovával až počátkem 19. století. Tehdy začala na městských pozemcích těžba uhlí,“ tím začíná vyprávění o těžbě na Mostecku.
Ve filmech mluví historici, pamětníci současní i bývalí zaměstnanci těžební firmy. „Těžba vrůstala a s ní i rozvoj dalšího průmyslového podnikání. Byla postavena plynárna, elektrárna, ocelárna, sklárna, porcelánka a mnoho dalších podniků včetně rafinérie, která zde funguje a využívá místní uhlí dodnes a je nejvýznamnějším národním výrobcem pohonných hmot. Do kraje přicházela spousta nových lidí. Stavěly se nové byty, školy i školky, rozšiřovaly se silnice. Vznikla i okresní nemocnice, pivovar, císařské lázně, řada úřadů a dalších institucí. Město bohatlo a vzkvétalo. Ve 30. letech se však začala i zde projevovat hospodářská krize, která vyvrcholila v roce 1938, kdy území obsadila německá armáda, a Mostecko se stalo součástí Velkoněmecké Říše. Během II. světové války oblast, coby průmyslová základna, čelila mohutným náletům spojeneckých armád. Po válce a odsunu Němců tak bylo nutné začít s plnou obnovou a dosídlením. V Mostě opět probíhala výstavba nových čtvrtí a obnova průmyslu. Těžba uhlí v těch letech dosáhla neskutečného nárůstu. Od roku 1945 do roku 1957 vzrostla z 11 na 50 milionů tun ročně. Původní menší hlubinné doly postupně zanikaly, menší povrchové lomy se propojovaly a zvětšovaly, až se proměnily na velkolomy vybavené obřími rypadly,“ pokračuje dokument.
Z dokumentu se divák mimo jiné dozví například, že kolesové rýpadlo dokázalo za jediný den vytěžit až 100 000 tun uhlí. V průměru se v lomu ČSA ročně vytěžilo 20 milionů tun hnědého uhlí pro celou republiku. Velmi přehledně je v dokumentu také znázorněno, jak se území lomu ČSA mění od začátku těžby během desítek let až dodnes. Vidět jsou vznikající zelené plochy rekultivací, lesy, vodní plochy. A nechybí ani příběh lidí, kteří se museli kvůli těžbě přestěhovat a opustit své domovy.
Filmy můžete vidět na www.greenmine.cz
