Skládkování končí – co s odpadem? Ve spalovně se změní v teplo a elektrickou energii

0
604

Ústecký kraj, stejně jako celá republika, se musí připravit na změnu legislativy v oblasti nakládání s odpadem. Evropská unie totiž na své členské země tlačí, aby skončily se skládkováním odpadů. Přednost by mělo dostat materiálové využití, recyklace a energetické využití (např. spalování). Skládkování se městům s novým zákonem o odpadech výrazně prodraží. V Ústeckém kraji se ročně vyprodukuje 500 tisíc tun odpadu, ale spalovna tu není jediná. Problém s odpadem v Ústeckém kraji by mohla vyřešit spalovna, kterou plánuje postavit a provozovat v Komořanech United Energy, a.s. ve spolupráci s EVO Komořany, a.s. O výhodách spalování odpadu a fámách, které tento způsob likvidace zbytků provází, jsme si povídali s technickým ředitelem United Energy Ing. Petrem Marešem.

Kdy vznikl plán postavit a provozovat v Komořanech spalovnu odpadů a proč se do likvidace odpadů chce zapojit teplárenská společnost?

Projekt připravujeme od roku 2008. Hlavním důvodem, proč jsme se pustili do tohoto projektu, je snaha nahradit hnědé uhlí při výrobě tepla a elektrické energie. Všichni víme, jak se vyvíjí situace kolem limitů těžby. Cena hnědého uhlí kolísá. Chceme být našim klientům stabilním partnerem a dodávat teplo do domácností bez problémů další desítky let, proto musíme hledat i jiné možnosti, jiná paliva než jen uhlí. Odpad je k tomu ideální. Namísto, aby na skládkách zatěžoval životní prostředí pro budoucí generace, změní se na teplo a elektrickou energii.

Znamená to, že plánujete zcela změnit palivo a hnědé uhlí nahradit odpadem?

To určitě ne. Spalovna odpadů by svým výkonem nepokryla potřeby našich odběratelů během celého roku. V zimě, při nižších venkovních teplotách, by se dál spalovalo také hnědé uhlí.

Skládkování odpadů zatěžuje životní prostředí. Pokud se bude spalovat, není to ještě větší zátěž ve formě emisí a škodlivin vznikajících při spalování?

Spalovny odpadů jsou vyvíjeny už velmi dlouho. Technologie je sice velmi drahá, ale dokonalá. Pro spalovnu, kterou v Komořanech plánujeme postavit, použijeme nejlepších dostupných technik jak pro čištění spalin, tak pro produkci zbytků po spálení. Výsledkem je skutečnost, že spalovna odpadů v Komořanech bude provozována s výraznou rezervou vzhledem k předepsaným zákonným emisním limitům. Množství škodlivých emisí, které naše spalovna vyprodukuje do ovzduší za pět let, je stejné jako v případě, kdy skládka odpadů hoří osmačtyřicet hodin. A to není nijak výjimečná situace. Minimálně jednou za rok zahoří téměř každá skládka.

Odpad, který plánujete spalovat, ale musíte také někde skladovat. Nebude spalovnu provázet zápach rozkládajících se odpadků?

Tady opět přichází ke slovu dokonalá, vyzkoušená a běžně užívaná technologie po celé západní Evropě. V zásobníku odpadů před jeho spalováním, tak zvaném bunkru, je odsáváním vzduchu udržován neustálý podtlak, díky kterému nedochází k uvolňování případného zápachu do volného prostoru mimo něj. Takto odsátý vzduch jde do spalovacího procesu a je následně vyčištěn. Pro případ, kdy nebude probíhat spalování odpadu, bude tento „nevyužitý“ vzduch veden přes účinné filtrační zařízení. Tím se zabrání šíření zápachu v době odstávky spalovny do okolí.

Nebude spalovna obtěžovat hlukem?

Od místa, kde by měla spalovna stát, je do obydlených částí měst minimálně tři kilometry. To je dostatečná vzdálenost. Hluk z provozu spalovny bude především uvnitř zařízení, i když i v tomto případě platí, že dokonalé technologie zaručují dokonalý výsledek. Hluk tedy ani uvnitř spalovny nebude nijak zásadní. V místech vzdálených několik kilometrů se hluk ze spalovny nijak neprojeví.

Do spalovny bude nutné odpad dovážet. Nedojde k nadměrnému zatížení komunikací těžkou nákladní dopravou? Počítáte také s využitím železniční dopravy, která se v Komořanech nabízí?

Odpady do spalovny budeme samozřejmě muset dovážet. Umístění spalovny je ale ideální v tom, že se odpady budou vozit ze čtyř směrů, tudíž nedojde k vyššímu zatížení jedné komunikace. Podle výpočtů odborníků se zvýší zatížení čtyřproudé komunikace mezi Mostem a Chomutovem v řádech několika málo procent. Železniční dopravy bychom samozřejmě využívali raději. Kolem spalovny vedou koleje. Nejsem v tomto oboru odborník, ale po konzultacích s potenciálními partnery, kteří se tímto zabývají, víme, že v současné době zatím není dořešen způsob přepravy odpadu po železnici ani související logistika (sběrná místa, nakládka atd..). Snad jen zabalený v balících. Problém je také v tom, že jakákoliv taková manipulace musí být někým uhrazena. V tuto chvíli jsme vsadili na nejjednodušší a nejefektivnější cestu, tedy dovoz nákladním automobilem. Nicméně jsme připraveni i na tuto variantu. Technicky proveditelné to je.

Přesto všechno, co říkáte, není spalovna plánována příliš blízko měst?

V západní Evropě, kde to aspoň trochu jde, jsou spalovny odpadů téměř výhradně součástí velkých měst, což je z ekonomického i ekologického hlediska naprosto racionální. Krátké dopravní vzdálenosti = nízké škodliviny vzniklé převozem odpadu. Platí tam filozofie lokální odpovědnosti „každý si musí po sobě uklidit sám“ a lidé ve městech jsou si toho vědomi a tato zařízení tolerují. Přímo v centru Berlína například funguje bez problémů spalovna s pětkrát větší kapacitou, než bude ta naše. Nikoho z obyvatel Berlína neobtěžuje hlukem, zápachem a nevadí ani dovážení odpadů. Lidé tam vědí, že není řešení „někam odpad odvézt, ať se problému ujme někdo jiný, hlavně že my máme vyřešeno…“. Dalším příkladem je spalovna Liberec, Brno atd. V případě spalovny Komořany je vybraná lokalita mimo město sociálně přijatelnější a také vhodnější z důvodu propojení se sousední teplárnou Komořany. To nám dovoluje využití některých dnes již existujících technologií nutných pro provoz teplárny a tím snížení pořizovací ceny projektu, lepší ekonomii projektu a cenu výstupního produktu, tzn. tepla pro Most a Litvínov. Navíc se jedná o průmyslovou zónu.

Jak probíhá proces spalování odpadů? Je nutné odpad předem třídit?

V novém zařízení v Komořanech se bude spalovat zbytkový komunální odpad po vytřídění využitelných složek. To je ten, který se odkládá do černých kontejnerů a v současnosti se odváží na skládky. Před samotným procesem spalování bude obsluha spalovací linky odpad kontrolovat a třídit. Takto připravený odpad se v zásobníku podrtí. V kotli je možné spálit prakticky veškerý takovýto komunální odpad. Přesto část v podobě zbytku po spálení odpadu budeme vracet na skládky. Je to ale opravdu pouze zlomek z původního objemu přijatého do spalovny. Před vstupem do spalovny budou umístěny detektory, které upozorní na případný radioaktivní odpad. Ten se spalovat nebude. Je třeba opět zdůraznit, že celý proces stojí na již dnes léty vyzkoušené a běžně užívané technologii.

Stačí pro spalovnu odpad vyprodukovaný v nejbližších městech, nebo uvažujete o dovážení odpadu například ze zahraničí?

Zdrojem odpadů budou primárně přilehlé obce na území Ústeckého kraje. Spádová oblast z hlediska dodávek odpadu a ekonomie jeho svozu představuje rádius do maximálně 70 km od zařízení. Potvrzujeme již zmíněnou filozofii, že odpad by měl být likvidován tam, kde vzniká. Jakékoliv daleké převážení je neekonomické a vše prodražuje. V žádném případě není uvažováno o využívání odpadů ze zahraničí. Dovážet odpad z Německa by bylo příliš drahé. Navíc Německo má svých vlastních 99 spaloven a odpad jako palivo si hlídá a chrání.

Znovu se musím vrátit k ekologii. S odpady se dá nakládat i jinak, než jen skládkovat. Pokud ale ve spalovně zlikvidujete veškerý odpad z Ústeckého kraje, zbyde pro šetrnou likvidaci odpadu, například recyklaci nebo kompostování nějaký prostor?

Spalovna v Komořanech bude mít kapacitu maximálně 150 000 tun odpadu ročně. Ve spádové oblasti ve vzdálenosti 70 kilometrů od spalovny se ale vyprodukuje 260 000 tun odpadu ročně. Spalovat se bude pouze už vytříděný zbytkový odpad, který už nelze jinak využít. Z toho vyplývá, že nebudeme pálit veškerý odpad a na ostatní způsoby využití ještě zbývá odpadu dost a dost.

Co se bude dít se zbytky po spalování, s popelem?

Ročně spalovna vyprodukuje zhruba 45 000 tun škváry a strusky a zhruba 4 000 tun popílku a odprašků, což představuje přibližně třetinu původní hmotnosti odpadu a pouhou desetinu jeho původního objemu! Škvára a struska se bez dalších úprav může použít ve stavebnictví, například pro stavbu chodníků a silnic. Může se ale také dále upravovat a využívat ve stavebnictví jako „upravený“ stavební materiál. Také je možné ukládat je na skládky odpadu jako běžný odpad. Jen s tou výhodou, že zabere desetinu místa než původní odpad, a co je podstatné, již dále nevznikají škodlivé látky biologickým rozkladem! Na výstupu strusky z kotle se ještě vyseparuje kov z popele, což je základní surovina pro následné materiálové využití.

Moderní technologie je také velmi drahá. Jak chcete výstavbu spalovny financovat? Nezvýší se kvůli spalovně cena tepla pro odběratele z Mostu a Litvínova?

Myslíme si, že máme stále šanci na získání dotace z Evropské unie. Projekt je připraven, čekáme jen, až se podaří České republice vyjednat s Evropskou unií podmínky pro příjemce dotací. V minulosti byly v tomto směru úspěšnější sousední státy. Například Polsko získalo dotaci na šest nových spaloven (až 60% investičních nákladů!), zatímco Česká republika nevyjednala ani jedinou dotaci na toto zařízení. Rozhodně neplánujeme spalovnu stavět výhradně z vlastních zdrojů. Projekt je životaschopný i bez navýšení ceny tepla. Jinak řečeno zvýšení ceny tepla neplánujeme a jsme si vědomi konkurenčního prostředí.

Pokud se podaří získat dotaci a projekt zahájit, jak dlouho bude stavba trvat a kolik pracovních míst do regionu přinese?

Od zahájení stavby by měla spalovna do dvou let začít fungovat. Vznikne tu až padesát nových pracovních míst.

Fakta o spalování odpadů

V České republice vyprodukujeme v současné době přibližně 4 milióny tun komunálního odpadu ročně. Z tohoto množství se přibližně 75% uloží na skládky, 15% využije materiálně a pouhých 10% energeticky. Rozvinuté země Evropy, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně.

K energetickému využívání odpadů přistupují i tak vyspělé a ekologicky zásadové země, jako je Švýcarsko, Německo, Švédsko, Belgie, Dánsko, Rakousko a řada dalších. V Evropě je v provozu téměř 400 spaloven.

V západní Evropě jsou existující spalovny téměř výhradně integrální součástí velkých měst. Převážením odpadu za město by pouze vznikaly ztráty při dopravě vyrobeného tepla a elektřiny zpět do měst.

Energetická hodnota odpadu je srovnatelná s hnědým uhlím.

Největší spalovna na světě, s kapacitou 1 400 tisíc tun odpadu ročně, se nachází v hlavním městě Nizozemí. Zpracovává odpad z území města a z devatenácti sousedících obcí a má více jak devadesátileté zkušenosti.

Nejvíce spaloven je ve Francii, v roce 2009 jich měli 130 a stále přibývají.

Spálením jedné tuny odpadu na skládce se do atmosféry uvolní 10 kilogramů chloru. Stejné množství chloru se uvolní, pokud se ve spalovně odpadů spálí 1 700 tun stejného odpadu.

Ohňostroj u příležitosti nového milénia v Londýně způsobil za 15 minut více emisí dioxinů, než kolik by za více než 100 let vyprodukovala spalovna odpadů na jihozápadě Londýna, které je využíváno pro kombinovanou výrobu tepla a energie.

Jak je na tom s likvidací odpadů Ústecký kraj

Skládkování je nejméně přijatelný způsob nakládání s odpady jak z hlediska vlivů na životní prostředí, tak z hlediska ekonomického, neboť zcela přicházíme o materiálové a energetické zdroje obsažené v odpadech. Pomocí odpadů v ČR lze nahradit nejen klasická paliva (plyn, olej atd.), v drtivé většině importovaná, ale i tuzemská paliva (uhlí atd.). V porovnání s odpadem se jedná o paliva vždy výrazně složitěji získávaná. Pro budoucí desetiletí se tato paliva navíc jeví jako méně vhodná a to z hlediska ekologie i z hlediska udržitelného rozvoje. Skládky přitom patří v Ústeckém kraji mezi nejvýznamnější zařízení na odstraňování odpadů. V kraji je jich v provozu celkem 14, z nichž 11 je určeno pro ukládání odpadů kategorie „ostatní odpad“ a přijímají především komunální odpad. V současné době se v Ústeckém kraji vyprodukuje více jak 500 tisíc tun komunálního odpadu ročně, z toho je více jak 348 tisíc tun ukládáno na skládkách. Vzhledem k faktu, že výhřevnost směsných komunálních odpadů dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí, lze říci, že se v ÚK uloží do zemské kůry nenávratně 348 000 tun hnědého uhlí ročně.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!