Boj za teplo a uhlí pokračuje

Boj za uhlí pokračuje, tentokrát bojem proti mýtům!

Přestože v praxi bývá často těžké bránit se nepodloženým pomluvám, lidé jim často věří. To samé platí pro politiku a někdy i pro odborná rozhodování. Změnit to chtějí členové odborné sekce Energetika z mostecké hospodářské komory, kteří se rozhodli bojovat proti mýtům a mystifikacím především v otázce limitů těžby hnědého uhlí. Vydali dokonce infobrožuru s názvem "Mýty a fakta".
Podporu mají i na vysokých místech. Patronem jejich snažení je poslanec Oldřich Vojíř, který zastává mimo jiné funkci předsedy hospodářského výboru parlamentu. Jeho názory zaznívají na půdě sněmovny, ale i na Mostecku, často. "Pro energetickou stabilitu jsou prioritou uhlí a jádro," opakuje často a svá tvrzení dokládá řadou odborných výkladů, stejně tak jako naposledy v Mostě na konci února, kdy byl pozván na tiskovou konferenci okresní hospodářské komory. Zopakoval tam, že vybízí ke zrušení limitů těžby hnědého uhlí, které by dalo průchod těžby v celém lomu ČSA, kde těží společnost Czech Coal. "Když projde změna horního zákona, následně navrhnu přímo zrušení limitů," sdělil Oldřich Vojíř, podle kterého se čím dál více blíží krizová doba, kdy bude nezbytné řešit nedostatek energie. Kromě dobývání uhlí totiž prý skutečně neexistuje srovnatelný zdroj energie. Obnovitelné zdroje nestačí. Novela horního zákona umožňuje státu odebrat právo k těžbě uhlí společnosti, která nezačne do 15 let v dané lokalitě dobývat. Podle Oldřicha Vojíře jde o rozkol v logice. "Pokud existují limity, žádná těžební firma se nemůže s lidmi dotčenými případnou těžbou uhlí dohodnout na vyrovnání," objasňuje. V případě Mostecka nejde jen o limity lomu ČSA, na jejichž prolomení má zájem společnost Litvínovská uhelná ze skupiny Czech Coal. Stejný problém limitů v podstatě platí i pro Severočeské doly a jejich lom v Bílině, který se dotýká obce Braňany a Mariánské Radčice, i když došlo zatím k jakési dohodě o úpravě dobývacího prostoru. Limity těžby platí od roku 1991. Pokud nebudou prolomeny, těžba na ČSA skončí v roce 2020. Lom přitom podle údajů Litvínovské uhelné disponuje více než 80 procenty veškerých zásob hnědého uhlí za limity. "V podmínkách České republiky se musíme spoléhat na energetický mix. Větrné elektrárny ani biomasa stačit nebudou," uvádí mimo jiné jednatel energetické sekce Petr Jeník, podle kterého například i závislost na zemním plynu má svá úskalí, stejně tak stavba nového jaderného zdroje.
Následkem pozastavení těžby uhlí by kromě jiného bylo výrazné zvýšení nezaměstnanosti. Počet pracovních míst po řadě let začal klesat i nyní, v důsledku hospodářské krize. Tisíce míst, která by byla zrušena při neprolomení limitů, podle zástupců hospodářské komory nenahradí ani investiční pobídky.

Teplárenské sdružení: Je ohroženo teplo pro milión lidí

Podle zástupců Teplárenského sdružení České republiky dojde ve střednědobém horizontu k ohrožení dálkového zásobování teplem v důsledku nedostatku hnědého uhlí pro většinu teplárenských zdrojů u nás. Českému teplárenství hrozí kolaps.
Vyplývá to prý jednoznačně z šetření a zveřejněných výstupů nezávislé komise vlády pro posouzení energetických potřeb České republiky, kterou vede profesor Pačes. Sdružení vychází se statistik, podle kterých je roční spotřeba tepla v České republice přibližně 380 PJ, z toho je ze zdrojů centrálního zásobování teplem dodávána polovina. Dálkové zásobování teplem se týká 1,6 miliónu bytů (odhadem 4,5 miliónu obyvatel), z toho je pro 1 milión bytů zajišťováno teplo z uhlí. "Případný přechod dálkového zásobování teplem na jinou palivovou základnu (zejména zemní plyn a obnovitelné zdroje energie) je časově, ekonomicky i technicky obtížně proveditelný, nehledě na značné zvýšení dovozu zemního plynu," uvedl Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí teplárenského sdružení.
Výsledkem nedostatku paliva může být postupný rozpad soustav dálkového zásobování teplem. "Řešení vidíme pouze v objektivní diskusi o zajištění dostatku paliva pro výrobu a zásobování tepelnou energií a přehodnocení těžebních limitů. Musí být neodkladně přijata taková opatření, která zajistí dostatek uhlí pro potřeby zásobování teplem," dodává Pavel Kaufmann.
Lokální výtopny?
Pokud by teplárny musely vyrábět elektřinu a teplo z plynu a obnovitelných zdrojů, vzrostly by v budoucnu výrazně konečné ceny tepla. To by vedlo k odpojování odběratelů od centrálních zdrojů a k výstavbě malých lokálních výtopen a individuálních topenišť, a tedy k likvidaci teplárenství. "Pro stát by byla kontrola ekologie tak velkého množství výtopen z technického hlediska prakticky nemožná. Zákonitě by došlo ke zhoršení ekologické situace," míní Pavel Kaufmann.

K čemu je Odborná sekce Energetika?

O odborné sekci, která vznikla 1. října loňského roku při Okresní hospodářské komoře v Mostě, se mluví čím dále více a její představitelé, včetně jednatele Petra Jeníka, jsou často citováni v tisku.

• Sdružuje firmy, jejich činnost přímo souvisí se a) získáváním a úpravou primárních zdrojů pro energetiku, b) výrobou a distribucí paliv a energií.
• Zakládající členové byly Mostecká uhelná, a.s. (dnes Czech Coal), Severočeské doly, a.s., United Energy právní nástupce, a.s., VÚHU, a.s., AMIKRO, s.r.o., QWERT,s.r.o. Postupně přistoupili Elektrárna Počerady a Ledvice, Elektrárna Tušimice a Prunéřov, Teplárna ŠKO ENERGO,Teplárna Trmice a další.
• Jednatelem sekce je Ing. Petr Jeník, generální ředitel United Energy. Patrony sekce se stali: Mgr. Oldřich Vojíř - předseda hospodářského výboru poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Ing. Milan Urban - člen hospodářského výboru poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
• Hlavním posláním je společný postup firem, které spojuje energetika v regionu, výměna názorů na energetická témata, připomínkování návrhů legislativních úprav a energetické koncepce, příprava odborných materiálů pro veřejnost i ostatní členy hospodářské komory.
• K jednáním zve odborná sekce představitele státní správy a samosprávy ke vzájemné výměně stanovisek k energetické politice republiky i Ústeckého kraje.
• Nejvýznamnějšími tématy posledních jednání jsou: energetická koncepce ČR, novela horního zákona, emisní povolenky a územní limity těžby uhlí.

MÝTY A FAKTA o územních a ekologických limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku

(Výběr z materiálu Odborné sekce Energetika při Okresní hospodářské komoře v Mostě. Celý text zveřejněn na www.ohk-most.cz)

MÝTY

1. Využívání hnědého uhlí je v budoucnu ve světě a tím i v ČR ekologicky nepřijatelné.
2. Nevyužití zásob za limity a radikálně rostoucí dovozní závislost neohrožuje bezpečnost a dostupnost energetického zásobení ČR.
3. Těžba hnědého uhlí za limity vyžaduje přemístění bytové a jiné zástavby, a proto je nepřijatelná.
4. Těžba hnědého uhlí za limity nevratně poškozuje krajinu a životní prostředí.
5. Ukončení těžby před limity nebude mít vliv na celkovou zaměstnanost a úbytek pracovních míst bude kompenzován příchodem nových investorů.
6. Důl končí 500 m od reálné zástavby města Litvínova.

FAKTA

1. Největší a nejprůmyslovější země světa (USA, Čína a Rusko) a Evropy (SRN, Polsko) musí i v budoucnu využívat uhlí a považují je za strategickou součást energetického mixu. Podmínkou je ale použití účinnějších technologií. Pro tyto nové ekologicky přijatelné technologie je kvalita zásob HU za limity velmi vhodná.
2. Hnědé uhlí je rozhodujícím tuzemským zdrojem energie. Jeho zásoby za limity mají klíčový význam pro bezpečnost energetického zásobení ČR v budoucnu, protože jejich výše cca 1 mld. tun tvoří více než 50 % disponibilního množství v ČR. 1 mld. tuny uhlí za limity nahradí 500 mld. m3 dováženého zemního plynu v neodhadnutelných cenových relacích a bezpečnostních vlivů.
3. I v nejvyspělejších zemích světa (SRN) dochází a bude docházet k přemístění obcí i měst kvůli těžbě uhlí a rud, vodohospodářským stavbám a stavbám dopravním. Vychází se z faktu nepřemístitelnosti ložiska a veřejných zájmů.
4. Zákony ukládají zahladit následky těžby, a to pod kontrolou státu. Plnění této povinnosti lze dokumentovat plošnou špičkovou realizací. Celoplošná rekultivace a revitalizace v severozápadních Čechách umožňující návrat fauny a flóry je světovým unikátem.
5. Z pohledu celkových čísel, kdy se jedná o absolutní úbytek pracovních míst mezi kritickými roky 2012 až 2016 v celkovém počtu 9500 (počínaje již postupně od roku 2010), z čehož se přímo regionu týká asi 6800, který nemůže být v žádném případě počtem a zejména mzdovou úrovní nahrazen. Naopak realita dneška je taková, že k těmto číslům se budou pravděpodobně načítat i pracovní místa z výrobních kapacit vzniklých z tzv.  investičních pobídek. Naopak pokračování těžby znamená v absolutním výsledku existenci 12000 pracovní míst a to min. na dalších 50 let.
6. Je pravdou, že současná studie uvažuje s přiblížením na 500 m k obci. Skutečná hranice bude výslednicí schopnosti těžaře naplnit platné právní normy a v rámci schvalovacího procesu ji i obhájit. Je naprostou samozřejmostí, že v průběhu těžby se celá situace monitoruje a podle výsledků se postupy těžby upravují. Závěr: 500 m hranice není dogma.

OTÁZKA PRO...

Petra Jeníka, generálního ředitele United Energy právní nástupce, a.s., a jednatele Odborné sekce Energetika při Okresní hospodářské komoře v Mostě:

Co udělá s dostupností elektrické energie a tepla na Mostecku neprolomení limitů těžby hnědého uhlí? Skutečně se bez uhlí neobejdeme?

"Zachování limitů těžby uhlí je v současné době problémem spíše teplárenství, než výroby elektrické energie, a to v celé České republice. Na dole ČSA jsou dnes závislé zdroje, které zásobují teplem takové aglomerace jako Praha, Hradec Králové, Pardubice... a také Most a Litvínov. Tyto teplárny jsou ale samozřejmě i významnými dodavateli elektřiny - stejně jako United Energy vyrábí v tzv. kogeneraci (společné výrobě tepla a elektřiny), která nejefektivněji využívá energii v palivu. Teplárny v České republice, které spalují hnědé uhlí, zásobují teplem milion domácností a vyrábějí 35 procent elektřiny u nás. Zkoušeli jsme vypracovat takový model situace, kdy teplárna Komořany nebude mít dostupné uhlí. Stejný model ale můžete použít na kteroukoliv velkou teplárnu v zemi:
Vyšla nám dvě možná řešení, skoro bych řekl, jedno horší než druhé. První variantou je přestavba z uhlí na plyn (s biomasou u tak velkého zdroje počítat nemůžeme, protože bychom museli spálit vše, co roste v širokém okolí teplárny). Překonáme-li všechny překážky jako nedostatek výrobních kapacit či kapacit plynovodu, budeme muset investovat přes 6 miliard korun a cena tepla stoupne ke 1200 korunám za GJ, tedy trojnásobně oproti dnešku. To bude logicky znamenat rozpad celého systému centrálního zásobování teplem.
Druhou možností je zastavení výroby v Komořanech. Problém, jak vytápět byty, bude ležet na městech, majitelích domů a družstvech - budou potřebovat obrovské investice na vybudování lokálních zdrojů, budou si muset sehnat palivo (například současná kapacita plynovodů nemůže stačit) a navíc výrazně zhorší ovzduší přímo ve městech. Česká republika přijde o nezávislého producenta elektřiny a 400 lidí o práci.
Tím ale nechci rozhodně obyvatele Mostecka děsit. Společnost United Energy i její mateřská skupina usilovně pracují na získání paliva z jiných zdrojů a zajištění plynulé výroby i v budoucnosti. Nicméně není možné takto vyřešit problém teplárenství v celé republice. Chceme-li proto zachovat v České republice přijatelné ceny tepla a zachovat ekologickou kombinovanou výrobu, je třeba si přiznat, že bez uhlí to nepůjde."