Počet návštěv: 3927607
Hrozí uhelná krize, jak varují zahraniční odborníci?
Evropské dny o uhlí jako předvoj alarmující zprávy
Přibližně týden předtím, než světem oblétla zpráva o uhelné krizi, se v Bruselu konaly Evropské dny o uhlí. Organizovala je Evropská asociace pro černouhelný a hnědouhelný průmysl EURACOAL, jejímž prezidentem je Čech Petr Pudil, který zde rovněž vystoupil.
Petr Pudil z Czech Coal Group a prezident EURACOAL zdůraznil, že více než čtvrt miliónu lidí je hrdých na to, že mohou těžit uhlí v Evropské unii, protože obyvatelé Unie oceňují konečný produkt z uhlí – elektřinu za přijatelnou cenu. „Uhlí se stalo ve světě jedničkou ve výrobě elektřiny. Jeho využívání roste rychleji než u ostatních zdrojů energie, především v důsledku jeho využívání pro výrobu elektřiny v rozvojových zemích, zejména v Číně,“ zmínil mimo jiné člen EURACOAL Nigel Yaxley, zastupující dovozce uhlí ve Spojených státech. Nigel Yaxley předpovídá, že uhlí jako nejvýznamnější domácí zdroj energie v Evropě zde bude potřebný ještě řadu desetiletí a že výzvy, kterým čelí, budou vyřešeny rozvojem čistých uhelných technologií. „Bez uhlí bude v EU nejdražší elektřina na světě,“ podpořil jeho názor i Jacek PIEKACZ, předseda polské platformy pro čisté uhelné technologie a generální ředitel Vattenfall Poland. Petr Pudil vyzval k vytvoření stabilního politického rámce s pobídkami pro ty, kteří chtějí investovat do vysoce účinných nízkoemisních uhelných elektráren.
Předseda ITRE, Herbert Reul, se dotazoval, proč politici neudělali více pro podporu účinnějších uhelných elektráren a pro výrazné snížení emisí CO2, čehož lze dosáhnout náhradou a modernizací stávajících elektráren. „Pragmatická odpověď na energetickou bezpečnost je mnohem důležitější než populistické politiky, které by učinily Evropu zranitelnou a neschopnou ovlivnit globální ochranu klimatu,“ podotkl Philip Lowe, generální ředitel pro energii v Evropské komisi, který také varoval před etnocentrickým přístupem, který ignoruje situaci v ostatních zemích světa, zejména Číny, Indie a Ruska.
Pro uhelný průmysl byly Evropské dny o uhlí první akce tohoto druhu. Konaly se pod záštitou poslance Evropského parlamentu Christiana Ehlera.
Svět bere energetiku smrtelně vážně, kéž by i naše republička
Budoucností české energetiky se jako stále se vynořujícím strašákem zabývá Okresní hospodářská komora v Mostě již několik let, a to na regionální i celostátní úrovni. Prosadila k tomuto účelu i speciální energetickou odbornou sekci, jejím gestorem je sám předseda mostecké komory. Hlas odborníků energetické sekce možná bude více slyšet nyní, kdy se o uhelné krizi začíná mluvit dokonce v celosvětovém měřítku. Aktuální zprávy ze zahraničí komentuje šéf mostecké komory Rudolf Jung. Podle jeho názoru je v podstatě jedinou brzdou k rozumnému vývoji politická koaliční dohoda. Mimo jiné podotýká, že případný růst ceny uhlí, které je dnes nejlevnější a nejbezpečnější energetickou surovinou, dotlačí nahoru i cenu ostatních.
V minulém týdnu se objevila zpráva o světové uhelné krizi. Jsou mimo jiné vyzývány vlády, aby hrozící krizi ve spotřebě uhlí začaly brát vážně. Dotkne se podle vás tato informace činnosti těžebních společností v České republice, z nichž některé jsou zároveň členy vaší komory?
„Předpovídat, jak se tato - ale i jiné podobné informace - dotkne ekonomické činnosti našich těžebních organizací, je z úrovně mých informací problematické, ale myslím si, že je určitě ve svých strategiích zohlední. Jasné je ale to, že svět bere energetiku smrtelně vážně, kéž by také naše Česká republička.“
Co by tedy měla udělat vláda s ohledem na tuto zprávu?
„Upřímně řečeno vláda zatím toho moc udělat nemůže, protože ji politické partaje daly svou koaliční dohodou do vínku známé ustanovení o snaze ignorovat tuzemské uhelné zásoby. Žádná energetická koncepční ekvilibristika na rodícím se problému nic nezmění. Někdo to zaplatí a odpovězte si sama kdo!“
Bude to mít podle vás také vliv na kalkulaci ceny uhlí, jak uvádějí autoři zprávy?
„Na každou informaci trhy citlivě reagují. Je-li objektivně - ale připusťme, že někdy i účelově - prokázáno, že je něčeho nedostatek, pak cena stoupá. Uhlí jako zatím nejlevnější a nejbezpečnější energetická surovina svým cenovým nárůstem zřejmě dotlačí nahoru i ceny ostatních surovin, to se dá pravděpodobně očekávat.“
Mostecká hospodářská komora už v loňském roce vydala materiál s názvem „Mýty a fakta“, a to už pro tři oblasti. Její Odborná sekce Energetika, jejímž jednatelem je šéf komořanské teplárny Petr Jeník, zpracovala Mýty a fakta o územních a ekologických limitech těžby hnědého uhlí na Mostecku, Mýty a fakta o jaderné energetice a Mýty a fakta o teplárenství v České republice.
ENERGY POSTŘEHY
Vznikne cestovní mapa pro energii
EU – V listopadu byla schválena energetická strategie Evropské unie do roku 2020. Kromě toho se připravuje „energetická cestovní mapa“ do roku 2050.
O koncepci i v Teplicích
TEPLICE – Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel se před pár dny zúčastnil Kulatého stolu v Teplicích, který se konal u příležitosti oslav desátého výročí Krajské hospodářské komory. Kromě problematiky dálnice D8, rychlostní komunikace R7 nebo železniční dopravy se v diskuzi na přetřes dostala i energetická koncepce státu. Prezident české hospodářské komory Petr Kužel v Teplicích v té souvislosti uvedl, že problémem je stále chybějící nová energetická koncepce státu. „Máme neodpovídající a zastaralou energetickou koncepci státu,“ konstatoval Petr Kužel a dodal: „V Hospodářské komoře České republiky v současnosti dopracováváme energetickou koncepci podnikatelů, abychom věděli, co podnikatelé potřebují a chtějí, aby tato koncepce obsahovala.“
Do roku 2020 se musí investovat biliony
EU – V příští desetiletce bude muset Evropská unie investovat do energetiky jeden bilion eur, což je v přepočtu téměř 25 bilionů korun. Vyplývá to z energetické strategie do roku 2020, kterou v listopadu prezentovala Evropská komise. Do roku 2015 by měl v Unii existovat kompletní energetický vnitřní trh. V podstatě to znamená, že všechny členské státy budou navzájem propojeny energetickými sítěmi, což by je mělo lépe uchránit od případných výpadků dodávek. Změny v evropské energetické politice zahájí symbolicky summit Evropské unie 4. února, jehož tématem bude právě energetika.
OTÁZKA PRO
… Luboše Pavlase, generálního ředitele Czech Coal a.s.
Jak se informace zveřejněná v časopisem Nature dotkne činnosti těžebních společností v České republice?
„Přestože obnovitelné zdroje energie se rychle vyvíjejí, světová energetika stojí a i v nadcházejících desetiletích bude stát na uhlí. Evropa, která je lídrem ve využití obnovitelných zdrojů, vyrábí z uhlí téměř 30 % elektřiny. Významnou roli hraje uhlí také v zásobování teplem. Uhlí v současné době tvoří kolem 80 % zásob energie EU. Dobyvatelné zásoby se navíc vyskytují v mnoha členských zemích EU, nejsou soustředěny pouze do určitých (často nestabilních) regionů, jako je tomu u ropy a plynu. Významnou a narůstající úlohu uhlí pro zásobování světa energií potvrzuje také Mezinárodní energetická agentura (IEA). Světová spotřeba uhlí roste ročně o přibližně 5 %. Dle prognóz IEA bude uhlí pokrývat v roce 2030 více než jednu třetinu světové poptávky po energii. Předpokládám, že informace zveřejněná v časopise Nature se bezprostředně fungování těžebních společností v ČR nedotkne. Může ale ovlivnit vnímání uhlí, které opět začneme vidět jako důležitou energetickou surovinu! Prostředí v ČR daleko více ovlivňuje existence těžebních limitů, které administrativním opatřením omezují nabídku uhlí. Díky tomu hrozí republice vážné problémy zejména v teplárenství - na centrálním zásobování teplem z hnědého uhlí je závislý zhruba milion českých domácností.“
Mohou mít tyto informace vliv na kalkulaci ceny uhlí, jak uvádějí autoři zprávy?
„Cena je bezprostředně určena nabídkou a poptávkou na trhu. Pokud bude uhlí skutečný nedostatek (u nás způsobený především těžebními limity), bude tlak na růst jeho ceny. Naše cenová politika pro příští období bude založena na tom nabízet hnědé uhlí za konkurenceschopnou cenu, tedy cenu nižší, než je cena jeho substitutů.“
ZAJÍMAVÁ ČÍSLA
Rozdíl v letošních cenách blokovaného uhlí a cenách dražšího plynu, který by mohl toto uhlí nahradit, činí více než 1,2 bilionu korun.
KOLIK FIREM BY DOPLATILO NA NEPROLOMENÍ LIMITŮ
Omezení životnosti jen lomu ČSA, který je již dnes utlumován a hrozí mu uzavření v roce 2020, se týká Litvínovské uhelné a. s. a v obchodní skupině je na její servisní činnosti navázáno přímo svými výkony dalších 12 obchodních společností.
Vypočítat počet dalších firem z regionu i mimo něj a jejich ekonomický podíl není prakticky možné. Ale: jen Litvínovská uhelná zadala vloni externí zakázky mimo energie za celkovou sumu 1,09 miliardy korun.
K tomu připočtěme poplatky za vytěžené nerosty a náklady za zpřístupnění zásob a sponzorské aktivity – dostaneme se k částce v odhadu až 1,2 miliardy korun, o kterou se většinově regionální firmy každoročně podělí.
(Zdroj: OHK Most)
Světová čísla:
Uhlí pokrývá více než čtvrtinu světové spotřeby energie (27%) a zaujímá tak druhé místo za ropou (33%).
EU spotřebuje ročně zhruba 720 milionů tun uhlí. Největším spotřebitelem uhlí je Čína (3 100 mil. tun), následovaná USA se spotřebou 920 mil. tun.
28% spotřeby elektřiny v EU je pokryto uhlím, celosvětově je na bázi uhlí vyrobeno 41% elektřiny.
280 000 osob je v EU přímo zaměstnáno v uhelném průmyslu.
Díky směrnicím EU se nachází řada nejčistších a nejefektivnějších uhelných elektráren na světě v členských zemích EU.
Komentáře
Přidat komentář