Otevřel oči. Ve tmě ještě dozníval výkřik. Srdce mu bilo ve zrychleném tempu. Pomalu si sedl na posteli a sevřel chvějící se ruce. Propocené pyžamo se mu lepilo na tělo. Ten sen se mu stále vracel. Nahá žena u jeho nohou, všude plno krve a v jeho ruce nůž. Ještě dlouhou dobu po probuzení cítil zápach krve. Podíval se na budík. Věděl, že už neusne, a tak si dopřál dlouhou chladivou sprchu. Přemýšlel o té ženě ještě nad šálkem kávy. Neděsila ho ta spousta krve a hluboké řezné rány na těle ženy. Během let, kdy pracoval jako kriminalista, se s násilnou smrtí setkával často. Z míry ho vyváděla ta pravidelnost, se kterou se sen vracel. Ta přetrvávající pachuť krve, které se nemohl zbavit ani po ranní kávě. Podvědomě cítil ve svých snech varování. Zaparkoval před bankou, kde už více jak rok pracoval po svém odchodu od policie. Toho muže si všiml dřív, než vystoupil z auta. Poznal policajta na první pohled. Ten ostražitý výraz v očích, který má každý, kdo se setkává se smrtí a násilím. A kterého se on sám už nikdy nezbaví. Usmál se, když mu muž ukázal průkaz. Věděl, že nemá cenu bránit se výslechu. Znal služební postupy. Ještě stále je měl pod kůží. Seděli naproti sobě, na stole dva šálky kávy. Několik mužů, které potkal na chodbě, si pamatoval. Sloužili spolu. Bývalí kolegové se na něj rozpačitě usmívali. Jeden z nich mu podal ruku. Další uhnul očima, když se míjeli. Odpovídal na dotazy co nejpřesněji. Čím rychleji to bude mít za sebou, tím dřív se odtud dostane. Zpět do svého nového života. Kde byl 15. tohoto měsíce, co dělal a s kým. Muž proti němu se choval profesionálně. Věděl, že dělníci našli ten den na stavbě rozřezané ženské tělo. Stejně znetvořené, jako už podvakrát před tím. Byly toho plné noviny. Městem cloumala hysterie. Ženy se bály po setmění samy na ulicích. Muži u piva nemluvili o ničem jiném. Bylo mu jasné, že na něj padlo podezření. Přemítal, co kriminalistu dovedlo zrovna k němu. Před očima se mu promítl jeho opakující se sen. Varování. To přeci nemůže ten chlap před ním myslet vážně. Sám vedl výslechy těch nejhorších vrahů tak často, až se z toho pro něj stala rutina. Usmál se, když si všiml slovní léčky, do které ho chtěl kriminalista vlákat. Muž před ním si jeho úsměv špatně vyložil. Ztrácel nervy. Potřeboval už odhalit vraha. Město to potřebovalo. Zlost mu zkřivila obličej. Ty hajzle, dobře vím, že jsi to ty. Dostanu tě. Dokážu ti to a shniješ ve vězení. Policajt mezi vrahouny, které tam sám poslal, syčel na něj vztekle přes stůl. Úsměv mu zmizel z tváře. V žilách se mu začal šířit ten známý chlad. Nic na něj nemají. Nic. Nemohou nic dokázat. Upřeně kriminalistu pozoroval, když nahlas a zřetelně prohlásil, že neudělal nic špatného. Bylo to určeno pro všechny uši, které jejich rozhovor poslouchaly. Věnoval kriminalistovi ještě jeden studený pohled. Pak se naklonil přes stůl těsně k němu. Až mě odtud pustíš, a ty mě pustíš, protože na mě nic nemáš, čekej návštěvu. Ty i tvá krásná žena. Trvalo ještě několik hodin, než mohl odejít domů. Usmíval se, když šel po chodbě. Jeho úsměv zesílil, když nastupoval před bankou do svého auta. Ten den už nešel do práce. Ještě toho musí hodně zařídit. Ve své profesi byl jako kriminalista hodně dobrý. Věděl, co jak udělat. Nebylo pro něj těžké zjistit, kde ten muž bydlí. Chvíli stál na ulici a pozoroval přes plot mladou ženu v zahradě malého rodinného domku. Na trávě si hrálo dítě. Rodinná idyla. Tu noc měla žena v jeho snu jinou tvář. Mladou tvář krásné ženy kriminalisty, který ho ten den vyšetřoval. Hysterie ve městě gradovala. Vrah, který tyranizoval celé město, opět udeřil. A bylo to horší než kdy dřív. Obětí se stala celá rodina. Muž, shodou okolností kriminalista, se zřejmě pokusil rodinu bránit. Zemřel s pistolí v ruce a podřezaným hrdlem. Také batole zemřelo okamžitě. Hluboká rána téměř oddělila hlavu od malého krku. Nejhůře na tom byla žena. Našli ji v jiné místnosti, než jejího muže a dítě. Vrah ji odvedl do ložnice. Množství krve, kterým bylo manželské lůžko i přikrývky nasáknuty, svědčilo o utrpení, kterým před smrtí prošla. Tělo měla pokryté řeznými ranami. Vyšetřování se rozjelo znovu na plné obrátky. V rukou však kriminalisté neměli nic. Vrah nenechával žádné stopy. Jediná chabá stopa, která vedla k bývalému policistovi, se ukázala být marnou.