Díval se na svého bratra tím prázdným pohledem, který nasazoval jako masku vždy, když nebyl sám. Narodil se jako prostřední ze tří dětí. Nejstarší Radim byl pýchou jejich otce. Úspěšný sportovec, kterému vždy procházely všechny lumpárny. Otec hrdý na jeho úspěchy na hřišti držel nad synem ochrannou ruku. Radim se velmi rychle naučil, co na otce platí. Ve škole se nijak nesnažil a trojky měl jen díky otcovu vlivu a jeho penězům, kterými štědře školu sponzoroval. Mladší sestra Klára byla princeznou, ve které se viděla matka. Pro něj už nezbyla láska žádného z rodičů. Od malička ho měli za hlupáčka. Byl slabým dítětem s trochu pokřivenými údy. V oobličeji měl bezduchý, prázdný výraz, ve kterém se neodrážela radost, ani smutek, které chlapeček cítil. Nechápal, proč jsou jeho sourozenci zahrnováni láskou, ale on sám jako by byl celé rodině na obtíž. Klára si ho nevšímala. Bratr se bavil tím, že mu ubližoval. Rodičům to bylo většinou jedno. Byl přitom mnohem chytřejší než jeho dva sourozenci. Začal si to uvědomovat velmi brzy. Zároveň ale pochopil, že bude mít v rodině život snazší, když na sebe nebude upozorňovat. A tak se naučil dívat se na své sourozence i rodiče tím prázdným pohledem. Díval se a v duchu si představoval, jak jednou bude žít bez nich. Spokojený. Dřív se ale pomstí. Především bratrovi, který měl všechno a jemu dělal ze života peklo. Radim se natáhl a postrčil mladšího bratra, až narazil na zeď. Nesnášel ho. Blbečka, který neuměl vůbec nic. Hlupák se teď před ním krčil jako obvykle a zakrýval si rukou obličej. Nejraději by ho udeřil pěstí. Všiml si, jak se dnes bratr díval na jeho dívku. Byl zvyklý, že jako jednička v týmu má také přednost u všech holek ve škole. Nikdo ze spolužáků nemá šanci, když on projeví o dívku zájem. A dnes se jeho neschopný bratr, ta nula bez možností, drze díval na jeho holku a jakoby ji svlíkal očima. Přimáčkl mu předloktím hrdlo, až se bratr začal dusit. Ušklíbl se do vyvalených očí, ve kterých prázdný výraz vystřídala bolest a strach. Když začal bratrův obličej měnit barvu, povolil sevření a pustil ho. Až si příště přivede dívku domů, půjde mu z cesty. Ani se na ni nepodívá a ztratí se. Když konečně popadl dech, krk ho strašně bolel. Nenáviděl staršího bratra, ale byl příliš slabý, aby se mu mohl otevřeně postavit. Nesnášel se, když se strachy krčil, zatímco mu Radim ubližoval. Ale už věděl, jak se Radimovi pomstí. Napadlo ho to, když dnes viděl odcházet tu holku, která se na Radima nalepila ve škole. Ušklíbla se, když si ho všimla. Ten její ohrnutý nos, kterým dala najevo, co si o něm myslí, ho bolel mnohem více než pochroumaný krk. Ta malá mrcha si myslí, že je něco víc než on. Ani by si ho nevšimla, kdyby se potkali jinde. Dobře slyšel, jak se s Radimem domlouvají na zítřejší večer. Rodiče berou Kláru do divadla, což Radim odmítl. Jeho se nikdo neptal. Co by tam také dělal slabomyslný blbeček. Večer tak bude sedět zavřený ve svém pokoji, aby nepřekážel, zatímco Radim a ta holka budou provozovat sex v obývacím pokoji na gauči. Dříve, než se rodiče s Klárou vrátí, doprovodí, Radim svou holku domů. Věděl ale, že Radim má daleko k tomu, aby odvedl dívku až ke dveřím domu, kde bydlí. Půjde s ní jen kus, pak se odpojí a jako každý pátek skončí v baru, kde se schází kluci z mužstva. On na to bude připravený. Druhý den večer se odvíjel přesně podle jeho plánu. Rodiče a sestra odešli. Radim skončil se svou dívkou na gauči a on se tiše vyplížil z bytu. Věděl, kde ta holka bydlí. Počkal si v ulici, pár domů od jejího bydliště. Sledoval, jak se ti dva ještě líbají pod lampou. Pak se Radim odpojil a dívka šla dál sama. Místo, kde byl schovaný, bylo zarostlé starými jehličnany. Když se vynořil za procházející dívkou, ani si ho nevšimla. Přitiskl jí na ústa zmuchlaný šátek a zatáhl ji za keře. Nevykřikla. Povalil ji na zem a začal ji škrtit. Když se přestala hýbat, zatáhl tělo dál do keřů, šátkem otřel vše, čeho se dotkl a rozeběhl se domů. Svou dceru začali rodiče postrádat ještě ten večer. Radim se vrátil domů v noci silně opilý a okamžitě usnul. Když přišli policisté a chtěli se vyptávat, nejprve ho nemohla matka vzbudit, pak si Radim na nic nevzpomínal. Mlčky sledoval, co se v rodině kolem ztracené dívky děje. Otec se zavřel s Radimem v pracovně a dlouho ho zpovídal. Nález mrtvého těla zavražděné dívky události ještě urychlil. Radim teď seděl zdrcený v pokoji, otec mluvil s rodinným právníkem. Konečně nastal den jeho odplaty. Policisté předvolali k výslechu i jeho. Otec mu nakázal, co má říkat. Nic neví, nic si nepamatuje, spal, když ta holka odcházela. Usmíval se a jeho oči už neměly ten prázdný výraz. Sedl si proti kriminalistovi a začal. Radim se s tou dívkou hodně pohádal. On chtěl sex, ona se bránila. Nakonec utekla, že půjde domů. Vyhrožovala mu, že to na něj všechno řekne. Že bude mít průšvih. Křičela na něj. Radim za ní utíkal. Díval se z okna. Ještě venku před domem se mu snažila vytrhnout. Pevně ji ale držel za paži a někam ji odváděl. Měl o ni strach, a tak se vypravil za nimi. Viděl svého bratra, jak dívku uhodil a pak ji škrtil. Mrtvé tělo zatáhl do křoví. Chtěl jí pomoct, ale bratr začal škrtit i jeho. Slíbil, že bude mlčet, teď ale nemůže. Všechny nalezené důkazy dosvědčovaly jeho slova. Sám měl na krku stopy po škrcení. V těle dívky našli Radimovo sperma. Radim přišel do baru až po tom, co byla dívka uškrcena. Nepamatuje si, co dělal a kde byl. Když Radima odváděli domů, díval se na něj tím svým pohledem. Věděl, že Radimovi dlouho nepůjde z mysli.