S cedulemi s nápisy jako „Pohřběte limity, ne nás“, „Práci bereš, jinou nenabízíš“ nebo „Šťovíčku, napaseš nás na svém ranči?“ či „A co děti, budou mít co jíst?“ chtěli zaměstnanci uhelných společností Mostecka na sebe nejen upozornit, ale s politiky a členy výboru i konstruktivně diskutovat. „Je zvykem, že pořadatelé pozvou i protistranu. My jsme nedostali ani pozvánku,“ uvedl přitom předseda Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal Jaromír Franta a dodal: „V pořadí již druhé zrušení jednání výboru je z našeho pohledu minimálně podivné. Podle nás je hlavním důvodem dlouho trvající neochota pana Šťovíčka setkat se se zástupci zaměstnanců skupiny Czech Coal, o což jsme ho opakovaně žádali. Nejsme totiž pouze zástupci odborářů a zaměstnanců významné energetické skupiny. Jsme především občané Ústeckého kraje a pan poslanec Šťovíček si musí uvědomit, že v parlamentu zastupuje i nás!“

Odboráři Sdružení odborových organizací skupiny Czech Coal proto chtěli využít prostor před jednáním zmiňovaného výboru jako možnost dát jasně najevo zásadní nesouhlas se snahami o prosazení nereálných variant Státní energetické koncepce i o zachování územních limitů těžby hnědého uhlí na lokalitě Československá armáda. „Uvedená angažovanost pana Šťovíčka nemá bohužel oporu v seriózních a odborně podložených argumentech, o ty poslanec nemá zájem. Raději používá účelové zkreslování faktů, demagogické sliby a bohužel i bezdůvodné zastrašování občanů. Domníváme se, že mnohdy ani nemusí jít o jeho osobní postoje, ale o postoje různých zájmových skupin a ekoorganizací, v jejichž vleku se poslanec objevil,“ objasňuje Jaromír Franta, proč také chtěli odboráři hornické organizace dát jasně najevo i ostatním členům výboru, že názory poslance Šťovíčka nejsou většinovým názorem občanů regionu.

Zklamaní zaměstnanci dolů se před půl desátou dopoledne vraceli zpět domů a do práce. „Panďuláky tady necháme přivázané, aby si to mohl pan Šťovíček aspoň přečíst,“ řekl ještě Jaromír Franta kolegům, kteří tak cedule s havíři a s glosami pro politika ponechali u sloupu před školou. „Náš hlas určitě slyšet je, i když média dávají víc prostoru ekoaktivistům. Kdyby vládl zdravý rozum, jsou už dávno limity prolomeny. Že si z toho někdo udělal byznys, zprofanoval tuhle záležitost, to je věc politiků. My se s tím nesmíříme, budeme bojovat do poslední chvíle. Nenecháme se utišit, půjdeme klidně i do Prahy. Dohnali nás do krajnosti,“ uvedl na závěr místopředseda odborové organizace Jiří Cingr.

Mezi odboráři se před školou objevil například i Ĺubomír Holý, člen dozorčí rady Vršanské uhelné a mostecký zastupitel za ČSSD. Po ohlášení zrušení jednání z místa odcházel mimo jiné Luboš Pavlas, místopředseda představenstva Czech Coal a.s.

Zrušení výjezdního zasedání Výboru pro životní prostředí Parlamentu ČR zdůvodnil poslanec Šťovíček především jednáním poslaneckého klubu. „Hrozící vládní krize vyvolala nutnost jednání poslanců a většina členů výboru se z výjezdního zasedání na poslední chvíli omluvila,“ uvedl. Snahy horníků a jejich úpěnlivé hlasy alespoň po diskuzi na téma budoucnosti nezaměstnaných, kterých po stovkách bude přibývat, komentoval na svých stránkách odpůrce těžby Milan Šťovíček tím, že sice chápe naštvání obyčejných horníků, kteří by v případě prolomení limitů těžby přišli o práci, ale horničtí odboráři podle něj zapomínají říct, že kvůli práci pro šest set horníků chtějí vyhnat z domovů obyvatele Horního Jiřetína a z Litvínova udělat zaprášené město duchů na hraně těžební jámy. „Odbory Czech Coal nehájí zájmy svých členů, ale zájmy vlastníků a managementu firmy. Nehnuli ani prstem, když noví majitelé firmy propouštěli deset tisíc zaměstnanců, ale za zbourání Horního Jiřetína demonstrují na pokyn managementu pravidelně. Šéf odborů pan Franta vystupuje v médiích jako tiskový mluvčí firmy. Je to opravdu průhledné a trochu trapné,“ píše dále na svých stránkách. „Namísto toho, aby nám naslouchal, opakovaně ignoroval naše výzvy k setkání a naše oprávněné obavy nepřijatelným způsobem bagatelizuje v tisku,“ míní pro změnu Jaromír Franta. Podle jeho slov nejen horníky znepokojuje zejména fakt, že poslanec neřeší případné negativní dopady zastavení těžby především na zaměstnanost v regionu. „Opakovaně zlehčuje, že jeho přičiněním by v následujících letech mohlo a bohužel už postupně přichází o práci až osm tisíc zaměstnanců skupiny Czech Coal a zaměstnanců externích firem, které participují na těžbě uhlí,“ uvedl dále – s upřesněním zcela jiného předpokladu propuštěných lidí, než odhaduje poslanec - Jaromír Franta, který uznává, že Milan Šťovíček sice několikrát sebevědomě prohlásil, že region a jeho pracovní trh se musí vyvíjet nový směrem, nikdy však konkrétně neřekl, jakým. Dosud podle odboráře jednak nepřivedl do regionu žádného nového investora, který by nahradil současné největší zaměstnavatele, ani nepředstavil žádný konkrétní plán, jak zajistit místním lidem práci. „To, že je pan Šťovíček v otázce řešení problému vysoké nezaměstnanosti v koncích, dokládá i tím, s jakou podrážděností se uchyluje k veřejným invektivám na adresu zaměstnanců těžební společnosti,“ domnívá se odborový předák, který takové chování považuje za nedůstojné a politik ho podle jeho slov nemá zapotřebí.

Okres Most se potýká dlouhodobě s největší mírou nezaměstnanosti v České republice, pro kterou je hrozba neodvratného propouštění jen dalším želízkem do ohně místních problémů. Největší vlna snižování počtu pracovníků v mosteckém hornictví by měla nastat už letos. Na kahánku však nemají jen havíři, útlum těžby se dotkne i ostatních profesí. Hornické rodiny, které propouštění zasáhne, se sice nemusejí obávat až o sedmiměsíční odstupné, ale podle odborových předáků těžebních společností je dle oficiálně uznávaných koeficientů na jedno hornické místo navázáno další 1,5 pracovního místa v regionu a 1 mimo region. Během několika let by se v součtu mohl útlum těžby negativně dotknout až 8 500 obyvatel. Podle nezávislého průzkumu renomované společnosti Factum Invenio, který před časem objednala apolitická instituce Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, jsou přitom limity těžby jen nepatrným problémem zdejších lidí - devadesát procent obyvatel v první řadě zcela jednoznačně pálí právě nezaměstnanost.