Prodat Koldům, či neprodat? O tom mohou rozhodnout ve veřejné anketě nájemníci Koldomu, kterou obdrží v nejbližších dnech do svých schránek. „Ještě než rozhodneme, jak naložit s Koldomem, chceme znát názor jeho nájemníků. Poskytneme obyvatelům bytového komplexu všechny výstupy pracovní skupiny včetně kladů a záporů jednotlivých variant a k tomu připojíme anketní lístky, abychom zjistili, ke které možnosti se lidé přiklánějí,“ sdělila místostarostka města Litvínova Erika Sedláčková. Výsledky ankety pak budou podkladem pro rozhodování o osudu Koldomu v orgánech města. Anketu již v minulosti obyvatelé Koldomu obdrželi, nevyčerpala však všechny možnosti, jak lze s Koldomem naložit. „Lidé by měli mít pro rozhodování více informací nežli předtím. Obyvatelé Koldomu totiž zpochybňovali minulé ankety a také měli námitky, že neznali všechny klady a zápory, které by prodej mohl znamenat,“ informovala dále Erika Sedláčková. Na výběr mají obyvatelé pět variant – 1. prodej bytovému družstvu, které založí nájemníci v každém z obou obytných křídel, 2. prodej Koldomu jednomu družstvu, jež založí obyvatelé pro obě křídla, 3. prodej již existujícímu družstvu, k němuž se nájemníci připojí, 4. prodej objektu veřejnou dražbou, či 5. ponechání Koldomu v majetku města, které zajistí formou úvěru rekonstrukci vnitřních prostor s postupným navýšením nájemného pro krytí úvěru a provozu obou křídel. „V případě prodeje domu nájemníkům jsme řešili otázku ceny, tu jsme podřídili inflaci a dostali jsme se na částku 900 Kč za metr čtverečný, přičemž výnos by byl pro město 15 milionů korun – jednalo by se pouze o obě křídla bez středové části. Cena včetně středové části by pak činila 25 milionů korun,“ sdělil místostarosta Litvínova Karel Linhart. Město se také zabývalo nabídkou podnikatele Jiřího Zelenky, který před nedávnem projevil o Koldům zájem a nabízel za jeho prodej částku zhruba třiceti milionů korun s tím, že dalších 120 milionů korun vloží do opravy objektu. „Zabývali jsme se i nabídkou pana Zelenky. Pokud by se prodej realizoval touto formou, jednalo by se na základě stanoviska Evropské komise s největší pravděpodobností o veřejnou podporu. V případě přímého prodeje zájemci je proto cesta zavřená a tudy nevede,“ podotkl místostarosta. Aby město dodrželo literu zákona, musel by se bytový komplex prodat formou veřejné dražby.

Pokud by se nájemníci rozhodli, že s prodejem Koldomu nesouhlasí a měl by zůstat i nadále v majetku města, zůstala by rekonstrukce vnitřních rozvodů a kanalizace na jeho bedrech. „Podle odborného odhadu by si rekonstrukce vyžádala nejméně 80 milionů korun. Oslovili jsme i jeden bankovní ústav s tím, zda by byl možný úvěr. V tomto případě bychom spláceli 907 tisíc korun měsíčně,“ uvedl dále místostarosta Linhart a dodal: „S půlprocentním úrokem by se za deset let zaplatilo 170 milionů korun.“ Město by poté muselo přistoupit ke zvyšování nájemného, aby z těchto peněz pokrylo úvěr. Informace včetně ankety obdrží obyvatelé Koldomu do konce února letošního roku.