Pro mnohé lidi, jichž se onemocnění týká a hrozí jim cestování za biologickou léčbou do Prahy, je tato vize zcela nepředstavitelná. „Pacienti by tak přišli o nejmodernější a nejúčinnější metody léčby rakoviny takzvanou biologickou léčbou, za kterou by museli dojíždět do jiných krajů nebo Prahy,“ objasňuje dopady mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra. „Neumím si představit osoby s tímto onemocněním, kdy je jim třeba velmi zle a měly by cestovat. Jde o muže a ženy v jakémkoliv věku. Za tohoto režimu pak nevyléčitelně nemocný člověk nemá šanci, pokud nemá v rodině někoho, kdo se o něj může starat. Navíc ne každý má auto. Je to katastrofa,“ reagovala na zprávu ředitelka mosteckého hospice Blanka Števicová. „To je důvod, proč pro nás bylo nemyslitelné už i omezení chomutovského pracoviště před třemi lety, kdy by lidé z této části – byť stejného kraje - měli cestovat hromadnou dopravou a sami do Ústí nad Labem,“ podotkl mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra.

Ministerstvo argumentuje tím, že Krajská zdravotní nesplnila tři podmínky, které jsou k zachování onkocentra potřeba. Jedním z nich má být mimo jiné existence stacionáře, což považuje Jiří Vodnra z Krajské zdravotní spíše za nedorozumění. „Stacionář, tedy místo pro aplikaci biologické léčby, u nás samozřejmě funguje, pouze je vedeno jako ambulance,“ říká mluvčí zdravotnické organizace, podle kterého by jistě bylo veřejné panice zabráněno, kdyby si ministerští úředníci přijeli vše na místo zkontrolovat.

Zděšení nad rušením onkocentra zažili pacienti v Ústeckém kraji už před třemi lety. Tehdy o statut přišla chomutovská onkologie. Ústecké onkocentrum se tak stalo pro celý kraj sirotkem – naštěstí management Krajské zdravotní vyřešil dostupnost tím způsobem, že ústecké centrum zřídilo v Chomutově své detašované pracoviště, takže pro pacienty se ministerským rozhodnutím v podstatě nic nezměnilo a péče proporčně pokryla obě části kraje. „Dokonce nám do Chomutova dochází více pacientů než do Ústí,“ podotkl na obhájení potřeby chomutovského onkocentra mluvčí Krajské zdravotní Jiří Vondra.

Pozitivní řešení, jak vidno, netrvalo dlouho. Kraj přijde i o ústecké onkocentrum, takže zapláče celý kraj, včetně chomutovské „pobočky“. Severní Čechy přitom patří mezi oblasti s největšími počty lidí s nádorovým onemocněním. „Navíc se objevují stále nižší a nižší ročníky, kterých se toto onemocnění týká,“ upozornil Jiří Vondra.

Závažnost situace je patrná i z toho, že Česká onkologická společnost před třemi lety v případě Chomutova ubezpečovala, že katastrofa nenastane, ale nyní už zvedá vlajku společně s Ústeckým krajem. Podle jejích údajů každý třetí obyvatel České republiky onemocní rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Kaž­doročně onemocní v České republice rakovinou téměř 73 tisíc lidí. „V našem kraji evidujeme ročně pět až šest tisíc pacientů. Vykoná se kolem padesáti tisíc úkonů,“ říká Jiří Vondra.

Každý rok zemře v České republice na rakovinu přes 27 tisíc lidí, což znamená, že zde každý den této zákeřné nemoci podlehne 74 lidí. V počtu onkologicky nemocných pacientů zaujímají Češi přední místa v Evropě, například konkrétně v četnosti výskytu rakoviny tlustého střeva drží jasný prim. Počet nemocných přibývá – jak uvádí Česká onkologická společnost, počet nově diagnostikovaných pacientů s nádorem například mezi roky 1998 a 2008 narostl o 28 procent.

Zpráva o záměru zrušit onkologické centrum v Ústeckém kraji přitom přišla od ministerstva zdravotnictví zcela tiše a bez upozornění. „Krajská zdravotní pouze obdržela dopis s touto informací,“ uvedl Jiří Vondra. Tiskové oddělení ministerstva informaci nevydalo a ani po sérii prvních mediálních ohlasů a jednání s představiteli kraje, zdravotníky a zástupci onkologické společnosti nevydalo k věci žádné oficiální vysvětlující prohlášení.

Přístupem je zaražen i Svaz pacientů ČR. „Rozhodnutí ministra zdravotnictví o zrušení onkocentra v Ústí nad Labem je velmi zvláštní, jako kdyby k lékařské péči v severních Čechách měli mít nemocní horší přístup,“ uvedl viceprezident svazu Josef Mrázek, který dále uvedl: „Zpráva o úmyslu ministra zdravotnictví Leoše Hegera zrušit onkologické centrum by mohla být považována za zprávu poplašnou, která má za cíl zpochybnit ministrovu soudnost, protože nedávno jsme slyšeli, jak je toto centrum důležité s ohledem na mimořádně vysokou četnost onkologických onemocnění v tomto kraji a účelnost soustředit sem také péči o pacienty chomutovské spádové oblasti.“ Josef Mrázek bez okolků připomněl obdobný šokující příměr, kdy se ministr Leoš Heger snažil přesvědčit veřejnost, že hodina jízdy autem k nejbližšímu lékaři nebo lékárně (tedy například z Mostu do Prahy) je dostatečná dostupnost. „Musíme se obávat, že i tento nesmyslný záměr s ústeckou onkologií snad ministr nemyslí vážně. Jestli ale chce tímto způsobem ušetřit, můžeme mu poradit, aby zrušil i pražská centra - proč by Pražáci měli mít nějaké výhody,“ nešetří kritikou viceprezident Svazu pacientů ČR.

S ministrem již osobně hovořila i senátorka za Mostecko a zároveň lékařka Alena Dernerová, která je jinak v mnoha ohledech kritičkou konání Krajské zdravotní. „Problém bohužel nejvíce dolehne na nejtěžší onkologické pacienty, kteří potřebují biologickou léčbu. Jsem z toho smutná. Sama jsem hovořila s ministrem Hegerem a upozornila jsem ho na to, že Ústecký kraj patří ke krajům s nejvyšším výskytem onkologických onemocnění a zrušení komplexního onkocentra si nedovedu představit,“ uvedla pro týdeník Homér. Chyba je podle ní v tom, že prostě nebyly splněny tři ministerské podmínky. „Druhý lineární urychlovač v Ústí nad Labem, ředírna cytostatik a nová budova. Ředírnu uvedli do provozu týden před ministerskou kontrolou, další dvě podmínky ale nebyly splněné. Osobně si myslím, že Krajská zdravotní neměla slibovat novou budovu. Možná se dalo využít jiných prostor. Do poslední chvíle se nic neřešilo. Je to chyba managementu,“ myslí si se senátorka o zodpovědnosti v této kauze.

Podle Jiřího Vondry je minimálně diskutabilní požadovat z roku na rok vybudování zcela nové budovy, a to s ohledem na mašinerie administrativy, která s projektováním a realizací jakékoliv stavby souvisí, zvláště jde-li v případě onkocentra o objekt v miliardové hodnotě. „I na záměru realizace této věci se ale pracovalo,“ podoktl.

Podle mluvčího Krajské zdravotní Jiřího Vondry ještě není věc uzavřena, přestože se na jednání před pár dny nedošlo k žádnému schůdnému závěru. „Věřím, že příslib dalších jednání a prošetření celé záležitosti skončí ponecháním statutu, který umožní pacientům z našeho kraje stejný rozsah zdravotní péče, jaký se dostává občanům v ostatních regionech,“ doufá Jana Vaňhová, hejtmanka Ústeckého kraje, v reakci na jednání s ministrem Hegerem. Další jednání s ministerstvem by se mělo uskutečnit v nejbližších dnech.