Počet návštěv: 1232005
Stínové volby 2010: V Mostě už mandáty rozdali
V den voleb měli studenti připravenou volební komisi, urnu, plentu, kandidátní listiny i hlasovací lístky. Studentská volební komise musela zvládnout i případy, kdy k volbám přišla studentka, která ještě nemá občanský průkaz. „Jak budeš v osmnácti volit, když nemáš občanku,“ řešila s ní budoucnost její volební účasti členka komise Karolína Mitková z 1.A. O poprask se postarala i náměstkyně primátora Hana Jeníčková, když přistoupila ke stolku komise. „Já jsem přišla volit,“ hlásila náměstkyně. „Vy ale nemůžete,“ reagovala volební komise. „Proč bych nemohla?“ nenechala se vyvést z rovnováhy náměstkyně. „Protože nejste na seznamu voličů!“ zvládli nečekanou situaci studenti.
Koordinační tým voleb, který je tvořen především studenty, připravil přehled osmi volitelných stran, mezi kterými byli ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SZ, TOP09, Strana práv občanů (Zemanovci) a Věci veřejné. Vycházel přitom z posledních dostupných průzkumů veřejného mínění, které zpracovává agentura STEM. O mandáty tak obrazně řečeno usilovaly strany, které dle průzkumu dosáhly minimálně dvou procent hlasů.
Stínové volby studentů, respektive případné „líbivé výsledky ve prospěch některých politiků“ chtěli zřejmě někteří volení zástupci lidu využít jako začátek své předvolební kampaně. „Zaznamenali jsme několik telefonátů ještě před konáním voleb ze strany některých regionálních politiků. Nemyslím si, že studentské volby jsou příležitostí, jak dávat najevo svůj případný vliv a přikazovat školské instituci, jak by se měla zachovat, kterou politickou stranu do modelových voleb zahrnout nebo kdy a komu poskytnout konečná čísla s preferencemi,“ uvedla ředitelka školy Vladimíra Ilievová a doplnila: „Velmi nás mrzí, že nám některý politik takto sám nastavuje zrcadlo svého konání. Od počátku jsme zdůrazňovali, že nejde o žádný lobbing politických stran. Z didaktického hlediska je stínování metodou, která pomáhá studentům v simulování skutečných událostí, které jednak v hodině probírají jen teoreticky a se kterými se v životě posléze reálně setkají.“ V tiskové zprávě škola rovněž odkazovala na existenci školského zákona, který jakoukoliv propagaci konkrétních politických subjektů výslovně zakazuje.
Průběh a zhodnocení stínových voleb škola ještě v březnu zveřejní. Jak ale uvedl i garant projektu stínových voleb Vladimír Vodička, není účelné, kolik hlasů která kandidující strana konkrétně získala a komu nezletilí studenti přidělili mandát dle svého uvážení.
Modelové volby nanečisto by se v Mostě měly opět konat už příští rok, tentokrát by mohlo jít například o simulaci voleb do Senátu, Evropského parlamentu a podobně. „Nápad a následně i tradice stínových voleb, pokud budou medializovány, zvýší povědomí veřejnosti, tak jako v rámci školní budovy má rovněž zvýšit povědomí o smyslu voleb, tedy následně i větší účast ve volbách. Právě účast může mít ze sociologického hlediska vypovídací hodnotu,“ uvedla již dříve škola ve svém tiskovém prohlášení, kde zdůvodňovala, proč se rozhodla nápad se stínovými volbami pilotně realizovat. Pro volební mechanismus škola připravila i manuál, který bude doplňován o statistická data a každoročně inovován. S pedagogem na něm pracoval student Martin Fajner.
ANKETA
Ze sociologického hlediska má pilotní projekt stínových voleb v Mostě význam především pro zvýšení povědomí mladých a podpoře jejich budoucí účasti ve volbách. Současných politiků jsme se proto se stále aktuálními „nářky“ nad nízkou účastí mladé populace u volebních uren zeptali:
Jak dostat mladé lidi k volbám?
Jana Bobošíková, europoslankyně, lídr politické strany Suverenita:
Mladí lidé by si měli uvědomit, že volbami rozhodují o své budoucnosti. Buďto o sobě nechají rozhodovat lidi středního věku a seniory nebo vezmou život do svých rukou. Vypadá to jako klišé, ale je to tak.
Alena Dernerová, dětská neuroložka, zastupitelka Mostu (SNK-ED):
Mladé lidi je jednoznačně nutné takzvaně. dostat k volbám. Jsou to oni, kteří by mohli významně ovlivnit výsledky voleb. Ale jak je přesvědčit, aby volit šli, je těžké. Mnoho z jejich rodičů samo rezignovalo. Slyším: Vždyť není koho volit, velké strany tolikrát zklamaly. Ale já říkám: k volbám je nutné jít.
Patrik Cmorej, předseda litvínovské organizace Strany zelených
Hlasy mladých voličů považuji za klíčové, neboť jejich hlasy mohou na politickou scénu dostat nové politické tváře a strany. Nové myšlenky a názory jsou nutné pro oživení zkostnatělé politické scény. Konkrétní návod, jak dostat mladé lidi k volbám, ale nemám: Kdo najde recept, jak přimět mladé lidi volit, ten se stane politickým magnátem.
Petr Klepiš, mostecký lékař, předseda krajské organizace Strany zelených
Například tím, že snížíme věkovou hranici pro aktivní volební právo. Když může být občan trestně odpovědný od 15 let, tak proč by nemohl mít volební právo od 16 let. Mladí lidé volí především svojí budoucnost a jejich účast ve volbách by měla být samozřejmostí.
Hana Jeníčková, náměstkyně primátora města Mostu, zastupitelka Ústeckého kraje (Severočeši.cz):
Je otřepanou frází, že mladí lidé nechodí k volbám a je to škoda. Já si myslím, že si někteří rozšiřovači tohoto názoru nechtějí připustit, že i taková je demokracie. Když si k tomu představím obvyklou revoltu mladých lidí proti spoustě věcí (revoltujeme i vůči svým vlastním rodičům obvykle) a jejich obvykle černo-bílé vidění světa a dopočtu k tomu nekulturnost a agresivitu naší velké politické scény, není se čemu divit. Návod nemám. Vím ale, že velmi, velmi záleží na rodině a kantorovi, který má v rezortu politologii a ´občanské nauky´. Záleží na rozhovorech, zapojení. Proto velmi vysoko hodnotím a děkuji za ´volební nápad a zkoušku na nečisto´ na Střední škole diplomacie a veřejné správy. Byl to geniální nápad, protože navíc je mladým lidem objasněn smysl a mechanizmus voleb a jen doufám, že tento nápad ´okopčí´ i další - a to i základní - školy.
Jiří Šlégr, hokejista a radní Litvínova (ČSSD):
Všeobecně panuje názor mladých lidí, že nechtějí k volbám. Všechny politické strany by proto s nimi v kampani měli hovořit a dát jim najevo, že svým hlasem poukazují, co si myslí. Také by bylo dobré, kdyby se sami mnohem více zapojili do politického dění a ovlivňovali jej. V tomto směru chybí politickým subjektům především lidé ve věkové hranici 30 až 45 let.
Libuše Hrdinová, ředitelka 7. ZŠ Most, zastupitelka Mostu (ODS):
Samozřejmě je důležité dostat mladé lidi k volbám. Nemám sice žádný konkrétní nápad „jak“, ale určitě je nezbytné, aby oni v nás viděli vzor, slušnost a morálku. Pokud my budeme pracovat čestně, poctivě a slušně, tak věřím, že to odkoukají. Každopádně bych jim neslibovala řádné horydoly, které nemohu předem zajistit, jako například že budou mít vysoké školy zdarma a podobně. Myslím, že velkou motivací pro ně musí být právě morálka nás samotných, kterým svůj hlas dávají.
Jiří Novák, předseda poslaneckého klubu KSČM Most:
Politické strany, které se ucházejí o přízeň voličů prostřednictvím svých volebních programů, by měly tyto programy v průběhu volebního období naplnit. Mladí lidé, kteří mají v současné době celou řadu existenčních problémů, si určitě najdou stranu, která jim bude programově nejblíže. V každém předvolebním klání by všechny strany, které se podílely na moci, měly zveřejnit, jak naplnily předvolební sliby. Mladí lidé jsou budoucností našeho státu a je velmi důležité, aby účastí ve volbách spolurozhodovali o svojí budoucnosti.
VladimírBártl
Dostat obecně voliče k volbám je přáním politiků. U mladých lidí je to o to složitější. Přesto řada z nich se dívá kolem sebe, uvědomuje si zejména ve svém bydlišti, co funguje dobře a co jim na druhé straně schází. Mladí lidé dnes mají přístup k informacím a pokud mají zájem, mají i obecný přehled o společenském, kulturním a politickém dění. Na druhé straně se často obtížně orientují v tom, jaké mají možnosti ovlivnit dění kolem sebe. O základech demokracie by se měli učit ve školách a dovědět se něco i volbách. Roli musí sehrát i rodič. Ve dřívější působnosti ve funkci primátora jsem prakticky více jak pět let umožňoval druhým stupňům základních škol formou setkání s primátorem vysvětlovat, co je město za instituci, co mohou zastupitelé, co volení politici a jaká je možnost občanů podílet se na veřejném životě a rozhodování. Pokud možno populárním způsobem vysvětlit, že ve volbách se rozhoduje o tom, zda se jim ve městě bude dobře žít. Dozvěděli se i, jak si všímat volebních programů jednotlivých stran. Myslím si, že určitě si ve svém životě zažili veselejší chvilky než povídání si s politikem, ale třeba si něco i odnesli a možná řada z nich i právě proto půjde letos volit.
Karel Novotný, zastupitel Mostu, předseda místní organizace ČSSD:
Každý hlas v jakýchkoli volbách je potřeba. Protože volby na jakékoli úrovni - to je boj o hlasy spoluobčanů. Jak dostat mladé lidi k volbám? K volbám chodí lidé proto, že jsou nějakým způsobem motivováni. Respektive ti starší a ze střední generace pamatují roky před sametovou revolucí a ví, že právo jít svobodně volit a vybrat si ze spektra politických stran a hnutí není samozřejmé. Nemám návod na to, jak dostat mladé lidi k volbám. A myslím si, že tento recept nemá nikdo. Kdo by ho našel, má předpoklad k tomu, být ve volbách úspěšný. Spíš je to naopak - mají mladí lidé chuť a snahu a motivaci k volbám jít? Co by pro ně bylo v ideových programech politických stran a hnutí zajímavé?
Daniel Volák, starosta Litvínova
„Nevážná odpověď by zněla, dát jim nějakou odměnu. Vážná odpověď ale zní, že by neměli mít žádný handicap v informovanosti. Mělo by se jim vysvětlit, o jaké hodnoty se ve volbách hraje, vysvětlit všechny klady a zápory, ale i to, že jde o jejich budoucnost a vysvětlit jim témata. Současně by měli být informováni i o organizační stránce voleb, místo, čas, způsob volby, vysvětlit jim volební systém. Mám pocit, že se tomu programově uzavírají, že mají handicap v informovanosti.“
OTÁZKA PRO
… Vladimíra Vodičku, pedagogického garanta Stínových voleb Most 2010:
KOLIK POLITICKÝCH SUBJEKTŮ SE UCHÁZELO O MANDÁT VE STÍNOVÝCH VOLBÁCH STUDENTŮ A KTERÉ TO BYLY?
„Mezi politické strany byly nakonec zařazeny všechny subjekty, jejichž volební preference podle veřejného průzkumu agentury STEM dosahovaly hodnoty 2% a více. Podle posledních dostupných údajů této hranice dosáhlo nebo ji překročilo celkově osm subjektů: ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS, Strana práv občanů (Zemanovci), Strana zelených, TOP09 a Věci Veřejné (řazeno abecedně). Kandidátní listiny vybraných volitelných subjektů byly nastaveny na 5 míst, která co do pořadí odpovídala aktuálnímu hierarchickému stranickému složení tak, jak bylo ke stejnému datu uvedeno na oficiálních webech těchto politických stran. Tato část stínových studentských voleb se zřejmě nejvíce vzdaluje faktickému nastavení volebního zákona, ale děje se tak při zachování formálních pravidel, která platí pro všechny volitelné subjekty stejně. Při stínových volbách jde primárně o simulaci volebního procesu v rámci výuky, toto nastavení nijak celkovému průběhu voleb neubírá a nesnižuje jejich kvalitu.“
Komentáře
Přidat komentář