Muzeum otevřelo unikátní výstavu, ze které naskočí husí kůže

Na vernisář výstavy Pod ochranou říše…? přišlo velké množství lidí. Dokonce se nevešli do auly muzea, kde se konají vernisáže a tento akt se tentokrát musel odehrát před muzeeem. Výstava se věnuje  hlavně tomu, jak se během 2. světové války žilo na Mostecku nejen německému, ale i českému civilnímu obyvatelstvu. Češi tehdy tvořili velkou část místního obyvatelstva. „Konec druhé světové války na Mostecku byl velmi zajímavý. Výstava ukazuje, jak se žilo Čechům, Němcům, totálně nasazeným, pracovníkům z východu a válečným zajatcům,“ přibližuje Jiří Šlajsna. Návštěvníci se dozví o nechvalně proslulém táboře 29, uvidí autentickou kancelář okresního vůdce - kreisleitera a dozví se věci, o kterých v souvislosti s válkou na Mostecku pravděpodobně netušili. „Lidé si například myslí, že mostecké obyvatelstvo bylo za války pasivní, ale opak je pravdou. Za svoji odbojovou činnost, ve formě pracovních sabotáží, podporou vězňů a válečných zajatců, většina lidí skončila v koncentrácích. Především pokusy sabotovat práci pro říši tady byly obrovské,“ vypráví Jiří Šlajsna.

K vidění je spousta zajímavých exponátů. Například hračky z doby války nebo dopisy na rozloučenou před popravou. Naprostým unikátem je seznam padlých, který si velice podrobně vedl a vypisoval z novin neznámý německý obyvatel Litvínova. „Zajímavé jsou i osobní deníky, z nichž několik vystavujeme. Například v padesátých letech zpětně napsaný životopis o pobytu v trestném táboře 29 spravovaný mosteckým gestapem. Máme zde i deník jednoho z francouzských zajatců. Francouzští zajatci označovali Most jako „peklo Most“. Jedná se o velice zajímavou ukázku toho, jak lidé na Mostecku válku prožívali,“ říká Jiří Šlajsna.

Výstava představuje díky autentickým předmětům a výpovědím pamětníků život na Mostecku v letech 1938 až 1945. Přibližuje dramatické události mnichovské krize i osudy početné české menšiny na území Sudet, rozsáhlé letecké bombardování na chemický podnik v Záluží, bojové střety, i situaci po osvobození, kdy došlo k velké výměně obyvatelstva, jejíž důsledky jsou na Mostecku patrné dodnes. Výstava se věnuje také osudu mosteckého židovského obyvatelstva, které holocaust vyhladil téměř ze sta procent. „Z původních stovek obyvatel se nevrátil skoro nikdo, byli to pouze jednotlivci,“ zmiňuje Jiří Šlajsna.

Dne 23. května  přesně před osmdesáti lety, byla zatčena německá nacistická vláda. A to byl pravý politický konec německé vlády nad naším městem,“ vysvětluje Jiří Šlajsna. Vernisáž byla spojená s Muzejní nocí nazvanou „Most ve stínu hákového kříže“. Návštěvníky se při ní přenesli do běžného válečného dne na Mostecku. Zažili na vlastní kůži dramatické okolnosti září roku 1938, nálet v roce 1944 a poté osvobození v květnu 1945. Potkali se s československými a německými vojáky i s civilním obyvatelstvem a ochutnají válečnou kuchyni. "Z této výstavy by návštěvníci měli mít doslova husí kůži. Ukazuje, jak ta válka byla strašná. Jak strašné jsou totalitní ideologie, jak dokáží působit na lidi a určovat celý život člověka a jak velkou moc měly nacistické organizace,“ říká Jiří Šlajsna.

Výstava bude k vidění do konce roku. Muzeum k ní připravuje komentované prohlídky a to i pro vyšší stupně základních škol a střední školy. „Pro mladší děti tato výstava není vhodná. Naopak starší děti a mládež by výstavu o válce na Mostecku zažít měli a to v její plné nahotě. Aby viděli, že z historie si nemůžeme vybírat jen to, co chceme, ale musíme ji přijmout celkově, tak jak vypadala. Školy nebudou programem výjimečně provázet muzejní pedagogové, ale přímo historici,“ uzavírá Jiří Šlajsna.