Na cenu za výjimečný počin v ekologii je nominována Markéta Hendrychová, zasloužila se o vyhlášení Národní přírodní památky v lomu ČSA

První Cenu Josefa Vavrouška udělila Nadace Charty 77 za rok 1996. Odnesl si ji Mikuláš Huba a Erazim Kohák. Cena záměrně putovala do obou republik bývalé federace s poznatkem, že ekologie nezná hranic. Od roku 2004 cenu uděluje Nadace Partnerství. Vědkyně Markéta Hendrychová byla nominována za rok 2025. Markéta Hendrychová svou prací propojuje špičkovou vědu a cit pro krajinu s ochranou přírody. Osvětou a studiemi zásadně přispěla k vyhlášení NPP Lom ČSA v říjnu 2025. Prosazením priority sukcese na 12 km² pomohla zajistit veřejný zájem na ochraně vzácných druhů a etablovat nezrekultivovanou krajinu jako celospolečensky uznávanou hodnotu. Markéta Hendrychová přes 20 let bádá v lomech a na výsypkách rodného Mostecka. Její práce vykazuje mimořádné mezioborové přesahy: navazuje na kolegy z FŽP ČZU v Praze, kde po doktorátu z aplikované krajinné ekologie vyučovala rekultivace. Vedla stovku studentských prací a výzkumy o vodě, půdě, biodiverzitě i vnímání sukcese lidmi. Výsledky přenáší do projekční činnosti, koncepcí a metodik. Potvrzuje sukcesi jako udržitelné řešení, jež uchovává vzácné druhy, geomorfologickou členitost i turisticky atraktivní prvky hornické paměti. K osvětě využívá přednášky, virtuální realitu či výstavy leteckých fotografií. Je schopna komunikovat složitá ekologická témata veřejnosti skrze vizuál a prožitkové exkurze, čímž mění vnímání výsypek z „měsíční krajiny“ na ojediněle krásné a zajímavé přírodní lokality. Ukazuje tak, že Ústecký kraj již není jen průmyslovou zónou, ale dynamickým a esteticky hodnotným prostorem. Po vzoru Josefa Vavrouška uplatňuje systémový přístup: nekritizuje jen staré postupy, ale trpělivě buduje odbornou argumentaci pro nové vnímání unikátní posttěžební krajiny. „Obnova krajiny po těžbě představuje významný potenciál pro rozvoj Ústeckého kraje. Ale nalezení křehké rovnováhy mezi přírodní funkcí a dalším využitím tohoto území pro život obyvatel je velmi složitá disciplina. Markéta Hendrychová patří mezi přední experty, kteří ji zasvětili svou vědeckou dráhu, ale v jejím případě i srdce. Právě lidský přístup respektujíci potřebu symbiozy přírody a člověka a snaha o nalezeni vyvážených řešení, která nevznikají jen na základě teoretických poznatků, ale především detailní znalostí získanou prací v terénu, je to, čeho si na Markétě Hendrychové cením. Ponechání části území dnešního lomu ČSA přirozené obnově bez zásahu člověka vyvolalo řadu otázek a diskuzí. Ale právě vědecký přístup podložený fakty, k němz se Markéta Hendrychová podílela, pomohl identifikovat vhodný podíl území (cca 13%), který touto formou proměny projde, a to i na základě rozsáhlého šetření potřeb a názoru veřejnosti. To je cesta i pro další post-težební lokality,“ komentovala nominaci vědkyně původem z Mostu předsedkyně HSR ÚK Gabriela Nekolová.