Hornictví a energetický průmysl patří k historii Mostecka už od konce devatenáctého století. Bez nadsázky se dá říci, že oblast pod Krušnými horami, na které zhlíží zámek Jezeří, byla rezervoárem energie pro uskutečnění prvorepublikového hospodářského zázraku. A těžba uhlí a výroba energie samozřejmě formovala tvář tamní krajiny. Industriální prostředí se ale nyní začíná měnit.
Těžba hnědého uhlí byla v lomu ČSA ukončena a také v sousedním lomu Vršany už připravují plány, jak s těžební jámou po konci doby uhelné naloží. Pro Mostecko je to nyní stejně velká příležitost na změnu, jako byla ta ekonomická, když energii ze severu Čech využívala celá republika. Hnědouhelné lomy se naplní vodou, otevřou se přírodě, ale místo tu bude i pro moderní energetiku. V České republice jsou lomy na Mostecku na startovní čáře jako první. Cestou moderního trendu přeměny krajiny po těžbě ale půjdou postupně všechny těžební lokality.
Dva lomy jeden příběh
Lom ČSA a lom Vršany rozděluje silniční koridor mezi dvěma velkými městy, Mostem a Chomutovem. Pro lidi jsou to dvě různá území. Rozdílná kvalita uhlí, v čase v každém z lomů těžila jiná společnost. Pro přírodu je to ale jeden celek nevhodně protnutý silnicí. Biotop, který na sebe přirozeně navazuje. A stejně přirozeně přechází do Krušných hor.
Příběh lomu ČSA
V lomu ČSA už byla těžba ukončena a je jasné, jak se s územím dále naloží. Velká část těžební jámy už prošla rekultivací. Tam, kde se těžilo, jsou dnes vodní plochy, pole, louky, les. Ve zbytkové jámě lomu ČSA se už vytváří základ budoucího jezera. Část lomu, osmnáct procent celého území, nechají těžaři bez zásahu člověka. Ekologům se tak splnil sen. Příroda dostala prostor, aby předvedla, co umí. Podle všech zkušeností ze zahraničí, kde už se takto běžně postupuje, dokáže příroda krajinu napravit mnohem rychleji, efektivněji a hlavně trvaleji, než to udělá člověk. Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo v říjnu loňského roku v území lomu ČSA nové unikátní zvláště chráněné území – národní přírodní památku Lom Československé armády. Má rozlohu přes 12 kilometrů čtverečních a zahrnuje podstatnou část zbytkové jámy stávajícího lomu včetně vznikajícího jezera a představuje vůbec největší plochu v České republice, která byla po těžbě ponechána přirozeným přírodním procesům. Na místě bývalé těžební jámy se vytvořila pestrá mozaika stanovišť – od suchých stepí a erozních strží přes tůně a mokřady až po samovolně vznikající lesostep. Dnes hostí mimořádné množství vzácných druhů v České republice, včetně klíčových populací lindušky úhorní a bělořita šedého a je jedním z přírodně nejcennějších území střední Evropy. Přírodní památku si už mohou turisté na místě prohlédnout, většina území je od loňského léta lidem přístupná.
Příběh lomu Vršany
Podobný příběh se píše v sousedním lomu Vršany, kde se stále ještě těží. I tady se musí těžař přizpůsobit moderním trendům a změnit plány, jak s územím naložit. Ty plány, které se schvalují a připravují ještě před zahájením těžby a v současné době už nevyhovují tomu, jakým způsobem člověk ke krajině přistupuje a jaké má na její využití požadavky. Příroda bude hrát prim i tady. I v lomu Vršany by podle plánů těžařů mělo vzniknout jezero. V území ale dostane prostor také energetika a příroda. S plánováním dalšího formování krajiny pomáhají těžařům akademici. V rámci strategického projektu Ústeckého kraje Region univerzitě, univerzita regionu realizovaného Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem akademici už více než rok bádají v lokalitě lomu Vršany a hledají nejoptimálnější způsob, jak krajinu hnědouhelného lomu využít co nejlépe pro rozvoj Ústeckého kraje. Na výsypkách lomu Vršany lidé z univerzity porovnávají a zkoumají rozličné biotopy. Jak si plochy s přirozenou obnovou poradí s teplým a suchým létem, jaké živočišné druhy a rostliny se vyskytují na různých místech v lomu, měří tu vlhkost, teplotu na povrchu i pod povrchem. Mistři krajináři z UJEP připravují různá využití lokality a vytváří modely krajiny podle zaměření na přírodu, energetiku, konvenční rekultivaci, přirozenou obnovu, průmysl. To vše pak představí veřejnosti ve virtuální realitě a 3D modelech tak, aby si i lidé, kteří tu žijí, mohli říct, jakému prostředí dávají přednost. A i tady by mohla vzniknout národní přírodní památka, která by plynule navázala na území sousedního lomu ČSA. Přes komunikaci, která oba lomy rozděluje, by v budoucnu mohl vést velkorysý biokoridor, který umožní zvěři bezpečně v území přecházet podle potřeby.
Výlet na úpatí Krušných hor
Postěžební krajina pod Krušnými horami může být atraktivním místem výletů už dnes. V krátké době pak bude patřit mezi vyhledávané turistické cíle. Cyklisté, turisté, ale i místní na procházky využívají cesty v zpřístupněné části lomu ČSA. Těžaři na cesty lidem přidali aplikaci BIOSAFARI, která je lomem provází. A to i místy, kam se ještě nesmí. V Horním Jiřetíně, na úpatí lomu ČSA, se připravuje stavba Domů přírody. Základní myšlenkou návrhu stavby domu přírody je připomínka zaniklé obce Albrechtice (na snímku). Celý objekt by měl vesnici připomínat. Areál bude rozdělen na vnitřní expozici pro dospělé návštěvníky, vnitřní expozici pro nejmenší a venkovní prvky expozice. Popisovat bude mimo jiné, jak vznikalo hnědé uhlí a co bylo po tom, přírodu Krušných hor, regeneraci krajiny či historii osidlování. Chybět nebudou herní prvky. Atraktivní pro návštěvníky je zcela určitě jezero, které na dně lomu vzniká. V čase mohou lidé sledovat, jak hladina kolísá, břehy se mění a přetváří ráz krajiny. Zajímavá bude i návštěva sousedního lomu Vršany. Ten zatím není veřejnosti otevřen, sledovat mohou turisté dění a změny v lomu pouze z vyhlídky ve Strupčicích, ale už brzo se dostanou lidé i sem. Společně s nedalekým mosteckým jezerem, které také vzniklo zatopením bývalého lomu, vytvoří hnědouhelné lomy atraktivní a zajímavý turistický celek.
