Jak se vyvíjí situace v regionech, kde končí těžba, jak těžař naloží s krajinou? Jak se v jednotlivých lokalitách vzájemně popasují ekologické organizace stojící na straně přírody a podnikatelé, kteří chtějí průmyslové území dál využívat? To sleduje platforma Krajina 2.0. A právě ta si v poslední době všímá také dění na Mostecku. Upozorňuje nejen na postup Agentury ochrany přírody a krajiny, ale i na to, že už více než rok čekají starostové z obcí na Mostecku na dotace, které mají získat ze Státního fondu životního prostředí.
Kde se to zadrhlo?
Jedná se o dar, který má poskytnout těžební společnost z úspor za zapojení přirozené obnovy do sanace a rekultivace lomu ČSA. Starostové s nimi počítali do rozpočtů pro letošní rok. Ani po roce ale zatím nebyl dotační program pro obce vyhlášen. Vše se podle platformy Krajina 2.0 zadrhlo na obstrukcích na straně Ministerstva životního prostředí. „Těžební společnost nabízí státu dar ve výši zhruba 500 miliónů korun. Na té ale zatím nepanuje shoda. Podle těžařů je finanční dar přesně vyčíslen úsporou za zapojení přirozené obnovy do původních plánů. Jednoduše řečeno, tam, kde nemusí těžař rekultivovat, sázet stromy, vysévat louku, peníze ušetří. A to je právě těch zhruba 500 miliónů korun, které nabízí státu. Přes poměrně jasná pravidla je výše úspory předmětem nespokojenosti a spekulací, zda si těžař část ušetřených peněz přeci jen nechce nechat pro sebe. Poukazuje na to například Hnutí Duha ústy Jana Rovenského,“ uvádí se na webu Krajina 2.0.
Vyjádření těžební společnosti
K celé věci se vyjádřila také těžební společnost. „Na rekultivace a sanace zbytkové jámy lomu ČSA ještě musíme vynaložit 1,8 mld. korun oproti plánovaným 2,3 mld. Rozdíl 466 miliónů korun si nenecháme, ačkoliv bychom mohli. K podobným částkám dospěly státem zadané studie z let 2022 a 2023. Vláda schválila, že úspora bude předána ve formě pozemků, daně a peněžního příspěvku. Hodnota pozemků byla pro příspěvek státu oceněna nezávislými znalci již v roce 2024, kdy si samostatný posudek vypracoval stát i my. Hodnota z obou posudků se výrazně nelišila,“ uvedl generální ředitel těžebních společností ze skupiny Sev.en Česká energie Petr Lenc.
Definitivně rozhodne pátý posudek
Protože se ale cena pozemků i po čtyřech znaleckých posudcích zdá být přeci jen vysoká, v krátké době by měl být vypracován pátý, opět nezávislý znalecký posudek, jenž definitivně rozhodne o konečné ceně pozemků, které těžař státu v národní přírodní památce prodává. „V souvislosti se stanovením výše daru je třeba odlišit úsporu za již provedené rekultivace mezi roky 2016-2022 a úsporu za ušetřené práce v území jádrové zóny, tedy v části, kde bude klasická rekultivace nahrazena sukcesí,“ připomíná Petr Lenc.
Komentář se získat nepodařilo
Za provedené už dokončené práce provedené do roku 2022 ušetřil těžař dalších 500 miliónů korun, které se ale změny rekultivací na přirozenou obnovu netýkají a proto ani nejsou součástí daru pro stát. Komentář Agentury ochrany přírody a krajiny nebo Státního fondu životního prostředí. se získat nepodařilo. Už v minulosti ale v mediálních výstupech zástupci AOPK výši úspory nijak nezpochybňovali, ale odhad znalců na cenu pozemků se zdál přemrštěný. Právě proto se v současné době zpracovává znalecký posudek pátý.
Starostové mají jasno!
O způsobu, jakým stát obcím darované peníze doručí, v únoru jednali starostové se Státním fondem životního prostředí. „Už od loňského roku máme jasno, na co případnou dotaci využijeme. V obci plánujeme postavit bytový dům a dům s pečovatelskou službou. O tom, že je to dar, jehož výše zatím není jasná, víme od samotného začátku. Zaznělo to na každé schůzce a každém jednání, které jsme k této věci jako starostové absolvovali. Ať už přímo u těžební společnosti, nebo později s ministerskými úředníky či se SFŽP. Neřeším tedy, kolik nám těžař daruje, i když samozřejmě čím více, tím lépe pro obec. Důležité je, že peníze zůstanou v regionu. Byl bych rád, kdyby se už konečně přestalo o výši daru spekulovat a došlo k dohodě, abychom mohli peníze, se kterými jsme už počítali, využít na projekty v našich obcích,“ uvedl starosta Vrskmaně Václav Hora.
O tom, že se jedná ze strany těžaře o dar, nepochybuje ani starosta Vysoké pece Milan Čapek: „Peníze chceme využít pro stavbu školy v obci. To, co se aktuálně kolem výši daru děje, považuji jen za mediální kampaň, která ve finále nepoškozuje ani tak těžaře, jako nás obce. My s darem počítáme už od loňského roku a potřebujeme vědět, kdy a kolik tedy vlastně dostaneme. I zastupitele jsem upozorňoval na to, že dar je nenárokový a kolik nám těžební společnost dát, závisí jen na rozhodnutí dárce. Všechny ostatní úvahy a spekulace celý proces jen zdržují.“
