V Mostě se připravuje výjimečná událost, která město symbolicky propojí s historií. Bude se zde vysazovat takzvaná „Lidická hrušeň“. Tento památný a chráněný strom připomíná tragický osud obce Lidice a zároveň představuje naději, obnovu a pokračování života. Zasazení hrušně se mimo jiné zúčastní i přímý potomek lidických obyvatel.
Na slavnostní vysazení hrušně, která poroste v areálu Střední školy diplomacie, přijede Antonín Nešpor, syn lidické ženy Anny Nešporové rozené Horákové, která přežila vyhlazení Lidic i koncentrační tábor Ravensbrück. „Antonín Nešpor nezažil lidickou tragédii přímo ani jako dítě, ani jako dospělý, ale její následky nese v rodinné paměti. Při vypálení Lidic nacisty přišel o 13 příbuzných. Tuto tragédii dlouhodobě veřejně připomíná. Podporuje a organizuje roubování a pěstování následných výpěstků hrušně a jejich rozšiřování do Česka i zahraničí a účastní se vzdělávacích akcí, při kterých hrušeň připomíná. V Mostě také uspořádá s místními studenty dvě besedy,“ uvedl iniciátor akce Vít Fiala. Spolu s Antonínem Nešporem přijede také Miroslav Kaliba, rovněž syn Lidické ženy Miloslavy Kalibové rozené Suchánkové a předseda „Spolku pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného Lidice“, který bude rovněž besedovat se studenty.
Lidická hrušeň byla vysazena již ve 47 městech a obcích v Česku i v zahraničí. Je živoucím pomníkem válečného masakru. Jako jediný ovocný strom uprostřed obce přežila vypálení Lidic v červnu 1942. V Lidicích roste na Pietním území Památníku Lidice, mezi můstkem přes potok a základy kostela.
Silný příběh jedné hrušně
Botanicky se jedná o hrušeň obecnou, odrůdu zvanou „Pařížanka“. Původní uschlou hrušeň rostoucí u obecní studny, strážník pan Václav Vandrdle společně s místní občankou Annou Pekovou odstranili a vysadili v roce 1941 na jejím místě novou. O rok později, při lidickém masakru, se stala mladičká hrušeň němým svědkem toho, jak nacisté rozdělovali a přes mostek hnali lidické obyvatele. Muže na sever do Horákova statku, ženy s dětmi na jih do školy. Při následném vypálení a srovnávání obce se zemí pak hrušeň shodou okolností unikla úplné zkáze, čekající ostatní ovocné stromy v Lidicích. Když totiž Němci vyhazovali do povětří mohutné zdivo blízkého kostela sv. Martina, tlaková vlna, nebo letící trosky urazily stromku korunu takovým způsobem, že jeho pahýl následně demoliční čety pokládaly za mrtvý. Jinak nacisté zničili všechny ovocné stromy, aby nikdo nerozeznal, kde se nacházely zahrady Lidických. Hrušeň však přežila, i když poškození zůstává na kmeni patrné dodnes. Postupně se z ní stal symbol přežití, naděje a kontinuity života. V Lidicích existuje dceřiný strom na zahrádce již nežijící Anny Pekové. Když se vrátila z Ravensbrücku a dostala v Lidicích svůj nový domeček se zahradou, vysadila si ovocné stromy, keře a také hrušeň, která však časem splaněla. Požádala proto svého druha Miloráda Staňka, aby došel k hrušni u potoka a narouboval na planou hrušeň její štěpy. Rouby se ujaly a hrušeň dodnes plodí dobré hrušky.
Po řadě let, v roce 2001 se Antonínu Nešporovi podařilo na základě vyprávění své matky, dobových fotografií a osobního svědectví paní Anny Pekové s jistotou určit, že hrušeň, rostoucí v areálu památníku Lidice, je skutečně jedním z oněch stromků, sázených o šedesát let dříve, a tedy živým symbolem zničení i zmrtvýchvstání Lidic.
Dne 11. července 2007 byla hrušeň oficiálně vyhlášena za památný strom České republiky. V čase vyhlášení měřila 9,5 metru s obvodem kmene 162 cm. V roce 2008 se dostala do finále ankety Strom roku pořádanou Nadací partnerství.
Foto Hrusen: Foto autor: Cybermud
