Rekultivace lomu ČSA i lomu Vršany na Mostecku jsou laboratoří pro akademický svět. Své výzkumy tu provádí studenti České zemědělské univerzity i UJEP. Rekultivace mladé vědce lákají především unikátním prostředím, které je těžké jinde simulovat.
Nejdřív uhlí, teď tráva
Na území bývalého hnědouhelného lomu ČSA, kde se ještě před několika lety těžilo uhlí, probíhá další etapa výsadby ozdobnice obrovské (Miscanthus x giganteus). Tato mimořádně odolná energetická plodina má pomoci s obnovou narušené půdy po těžbě a ukázat cestu k moderní produkci biomasy. Vědecký tým z Fakulty životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem zde v úzké spolupráci s kolegy ze Sev.en Intech a Výzkumného ústavu pro krajinu testuje inovativní metody ozdravování krajiny v rámci projektu Green Mine. Ozdobnice obrovská je jednou z nejzajímavějších rostlin současného výzkumu. Na první pohled připomíná přerostlý rákos. V posledních letech se o ni zajímají biologové, půdoznalci i odborníci na energetiku. Důvod je jednoduchý, dokáže růst tam, kde by se většina běžných plodin nikdy nepěstovala.
Zemědělství je tradičně spojeno s úrodnou půdou. Ozdobnice však patří mezi výjimky. Tato vytrvalá travina vznikla křížením dvou asijských druhů a v Evropě se začala výrazněji prosazovat na přelomu tisíciletí. Vědce zaujala především tím, že vytváří velké množství biomasy, a přitom není tak náročná na podmínky jako řada jiných energetických plodin.
Vysoká až čtyři metry
Po několika letech od výsadby vytváří husté porosty vysoké až čtyři metry. Její skutečná síla se ale skrývá pod povrchem. Kořenový systém ozdobnice dokáže pronikat hluboko do půdy a vytvářet rozsáhlou síť oddenků. Právě díky nim rostlina přežívá desítky let bez nutnosti každoročního přesévání.
Pro půdu je to důležité hned z několika důvodů. Kořeny pomáhají stabilizovat narušené vrstvy, zlepšují schopnost zadržovat vodu a postupně do půdy vracejí organickou hmotu. To je zásadní zejména na místech, kde byla původní půdní vrstva odstraněna nebo výrazně poškozena.
Přestože se o ozdobnici často mluví jako o energetické plodině, její význam je širší. Každý rok vytváří velké množství suché hmoty, kterou lze využít například při výrobě tepla nebo dalších bioproduktů. Zároveň ale funguje jako nástroj ekologické obnovy. Vědci sledují, jak ovlivňuje kvalitu půdy, koloběh živin nebo ukládání uhlíku.
Právě ukládání uhlíku patří mezi nejzajímavější vlastnosti této rostliny. Část uhlíku, který během růstu zachytí z atmosféry, totiž nekončí jen v listech a stéblech, ale také v kořenovém systému a půdě samotné.
Ozdobnice obrovská je fascinující
Z jednoho hektaru dokáže vyprodukovat desítky tun biomasy s výhřevností, která je srovnatelná s měkkým dřevem či hnědým uhlím. Vědci na místě zkoumají také možnosti, jak půdu dále zlepšit. Jednou z testovaných metod je přidávání biouhlu, tedy materiálu vznikajícího například z odpadních kalů z čistíren odpadních vod. Ten pomáhá zvyšovat obsah uhlíku v půdě a zároveň ho v ní dlouhodobě ukládat. „Půda po těžbě trpí obrovským nedostatkem uhlíku. Tímto způsobem ho do země nejen vrátíme, ale dlouhodobě ho tam zafixujeme, což přispěje i k mitigaci klimatické změny“ popisuje Josef Trögl z Fakulty životního prostředí UJEP. „Ozdobnice obrovská je fascinující. Nejenže produkuje cennou biomasu, ale její kořeny také spolupracují s půdními mikroorganismy a mohou přispívat k přirozenému rozkladu organického znečištění a k prevenci šíření kontaminace do nových lokalit. Pomáháme půdě, aby se sama uzdravila,“ doplňuje Karim Al Souki, vědec původem z Libanonu, který se na výzkumu podílí. Spolu s ním na výzkumu spolupracuje řada dalších nadějných vědců a studentů z různých částí světa. Projekt navazuje na další, který podporuje i program NATO Science for Peace and Security, protože rostlina by mohla pomoci s obnovou území zničených po válce. V jeho rámci byl Miscanthus x giganteus vysázen na několika místech v okolí Chomutova. Experiment s ozdobnicí je součástí projektu Green Mine. „Projekt Green Mine je komplexní vizí proměny lomu ČSA po ukončení těžby uhlí. Cílem je přeměnit post-těžební území v moderní ekologické a technologické centrum Ústeckého kraje se zaměřením na čisté zdroje energie, cirkulární ekonomiku, udržitelné zemědělství a nové rekreační zóny pro veřejnost. Projekt ÚJEP svým významem do Green Mine přirozeně zapadá,“ uvedla mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková.
Biouhel zkoumá zemědělská univerzita
Vliv biouhlu na snižování uvolňování CO2 do ovzduší a zvyšování kavilty půdy zkoumají ve svém projektu také vědci z České zemědělské univerzity. Ti se zaměřili na lom Vršany. Už před třemi lety tu vědecký tým Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze zahájil experiment, který by měl význam biouhlu potvrdit. Projekt „Biouhel – smart budoucnost posttěžební krajiny“ Vršanská uhelná podpořila nejen poskytnutím vhodných ploch na svých rekultivacích, ale také finančně. Vědci z ČZU se ale na rekultivacích nevěnují jen kvalitě půdy a rostlinám. V minulosti například instalovali akademici z ČZU unikátní plovoucí ostrovy vybudované vodním ptákům přesně na míru na dvou vodních plochách, které patří skupině Sev.en Energy. Těžaři s akademickým světem spolupracují na zlepšení podmínek pro hnízdění vodních ptáků. Ostrovy i jejich části umístěné pod hladinou zároveň poskytnou vhodná stanoviště dalším organismům vázaným na vodní prostředí, jako jsou například bezobratlí, obojživelníci a ryby.
