Ve středu 12. srpna nastane první úplné zatmění Slunce pozorovatelné z pevninské Evropy od roku 1999. V Česku bude viditelné pouze částečně, ale i tak bude mimořádné a bude ho možné sledovat i z mostecké hvězdárny na hradě Hněvín. Noc z 12. na 13. 8. bude mimo jiné zajímavá i tím, že ve druhé polovině noci bude vrcholit meteorický roj Perseidy a bude navíc měsíční nov. To znamená, že Měsíc nebude překážet pozorování.
Podle hvězdářů pravděpodobně půjde o velmi pěkné částečné zatmění, protože se jedná opravdu o výjimečný jev. Úplné zatmění bude pozorovatelné z Islandu, Grónska a severu Španělska. V Česku Měsíc zakryje významnou část slunečního disku. Podle lokality to bude přibližně 85–90 procent, přičemž maximum nastane těsně před západem Slunce, což vytvoří velmi neobvyklou atmosféru. Na společné pozorování zve na hrad Hněvín Hvězdárna Most. „Sice ani z Hněvína neuvidíme celý úkaz a zřejmě dokonce ani maximální fázi zatmění, ale za to budeme moci pozorovat velmi neobvyklý západ úzkého srpečku Slunce za štíty Krušných hor,“ říká Martin Frána, vedoucí hvězdárny a planetária v Mostě a dodává: „Na Hněvíně nebudeme pozorovat přímo z hvězdárny, ale z nádvoří Hněvína u sochy Mgr. E. Kelleyho, kde budeme mít připravený větší počet dalekohledů a pozorovacích stanovišť vybavených adekvátními certifikovanými filtry. Pozorovací prostor pro návštěvníky se otevře v 19 hodin.“ Pro oblast Mostu a severozápadních Čech bude zákryt patřit k největším v republice, protože západ Česka leží blíže pásu totality. Na Slunce se by se pozorovatelé měli dívat pouze přes certifikované filtry nebo speciální brýle pro pozorování Slunce. Běžné sluneční brýle nestačí.
Tento týden vrcholí také aktivita Perseidů. Podmínky budou letos mimořádně příznivé
Nejznámější meteorický roj Perseidy, našimi předky nazývaný také slzy svatého Vavřince (jeho svátek připadá na 10. srpna), dosáhne svého maxima 13. srpna kolem 5. hodiny SELČ. Letošní podmínky k pozorování budou mimořádně příznivé. Jen několik hodin předtím totiž při západu Slunce nastane částečné zatmění Slunce a Měsíc bude krátce po novu. Jeho svit tak nebude rušit pozorování meteorů.
Perseidy vznikají při průletu Země proudem drobných prachových částic, které za sebou na své dráze zanechává kometa 109P/Swift-Tuttle. Při vstupu do zemské atmosféry se tyto částice vlivem vysoké rychlosti rozžhaví a na obloze vytvoří světelné stopy, lidově označované jako „padající hvězdy“. „Aktivita roje trvá od 17. července do 24. srpna, maximum však připadá na noc z 12. na 13. srpna. Za ideálních podmínek lze během maxima spatřit až kolem 100 meteorů za hodinu,“ dodává Martin Frána.
Jak Perseidy pozorovat?
K pozorování není potřeba žádný dalekohled. Stačí si najít místo mimo rušivé světelné zdroje, vzít si lehátko nebo skládací křeslo a dopřát očím alespoň 15 až 20 minut na přizpůsobení tmě.
Radiant Perseid, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, se nachází na hranici souhvězdí Persea a Kasiopeji. Souhvězdí Kasiopeji snadno poznáme podle nápadného tvaru písmene W, které se 12. srpna večer nachází napravo od Polárky. Samotné meteory je však výhodnější sledovat přibližně 30° od radiantu, protože potřebují určitý čas, než se v atmosféře dostatečně rozžhaví a vytvoří výraznou stopu.
