Na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně se konala tradiční Terezínská tryzna – pietní akt k uctění památky obětí nacistické perzekuce a připomenutí osvobození terezínského ghetta, od kterého letos uplynulo 80 let. Za účasti přeživších, nejvyšších představitelů státu, Ústeckého kraje, diplomatického sboru, náboženských obcí i široké veřejnosti zazněly v Terezíně výzvy k uchování historické paměti a boji proti nenávisti, antisemitismu a totalitnímu myšlení.
Pietní akt, pořádaný Památníkem Terezín ve spolupráci s Ústeckým krajem, městem Terezín, Ministerstvem kultury, Federací židovských obcí a dalšími partnery, zahájil nástup Čestné jednotky Hradní stráže a Ústřední hudby Armády ČR. Následovalo kladení věnců a kytic na Národním hřbitově. Obětem se poklonili také zástupci Ústeckého kraje – hejtman Richard Brabec, radní Tomáš Rieger a předsedkyně krajského výboru pro národnostní menšiny Patricie Prokešová. Česká hymna zazněla v podání barytonisty Petra Matuszka, přítomné hosty oficiálně přivítal ředitel Památníku Terezín Jaroslav Roubínek.
Hlavní projev přednesl předseda vlády Petr Fiala. Připomněl mimo jiné zneužití Terezína nacistickou propagandou, která ghettu cynicky přisoudila falešný obraz města darovaného Židům. „A právě tento manipulativní rozměr dodává Terezínu zvláštní hrůznost a varuje nás, abychom se už nikdy nenechali otupit propagandou – ta se totiž v zásadě nemění. Za nacistické okupace se z vězení stalo sídelní město, hlad terezínských dětí okupační moc vyřešila termínem zhoršené zásobování, místo deportací do táborů smrti se mluvilo o přesídlení a vražda bez naděje na milost se označovala pozoruhodným termínem zvláštní zacházení,“ zdůraznil v projevu premiér Petr Fiala.
„Terezín je místem, kde slova přestávají stačit. Každá návštěva nám připomíná, kam až může vést nenávist, pokud jí společnost nečelí včas. Proto je naší povinností chránit paměť obětí, vzdělávat mladou generaci a nepřipustit, aby se minulost opakovala – v této, ani v jiné podobě,“ uvedl hejtman Richard Brabec.
Za přeživší vystoupil slovenský sociolog židovského původu narozený na sklonku války v ghettu Fedor Gál. Křesťanskou modlitbu přednesl vikář litoměřické diecéze Radek Jurnečka, židovskou pak vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon. Tryznu uzavřelo vystoupení litoměřického dívčího sboru Puellae cantantes. Po celý den byl veřejnosti umožněn vstup do všech objektů Památníku Terezín zdarma.
Terezínská tryzna se koná každoročně vždy třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje v odkazu na tzv. Buchenwaldskou přísahu. Jejím obsahem bylo prohlášení osvobozených vězňů koncentračního tábora Buchenwald v roce 1945, že neustanou v připomínání válečných událostí, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu.
