Evropská unie chce, aby se s darovaným mateřským mlékem nově zacházelo jako s biologickým materiálem. Novému režimu se bude muset přizpůsobit i mostecká mléčná banka která je jednou z pouhých čtyř bank v celé republice.
Podle nového nařízení Evropské komise, které má začít platit od 7. srpna příštího roku, už nebude stačit jen přijít s odstříkaným mlékem jako doposud. Mléčné banky budou muset mít nově nastavený systém, podle kterého se posoudí jednak vhodnost dárkyně i bezpečnost mléka. Podle mluvčí Krajské zdravotní Miloslavy Kučerové se Krajská zdravotní na novou legislativu už aktivně připravuje: „Metodika a samotné podmínky sběru mateřského mléka zůstávají stejné. Cílem změn je celý proces více zdigitalizovat, sjednotit a ještě více tím zvýšit bezpečnost pro příjemce – zejména pro nedonošené děti.“ Darování mateřského mléka je podle jejích slov ryze altruistický čin. Pro nedonošené děti jde o doslova životodárnou tekutinu, kterou žádná umělá výživa nedokáže plnohodnotně nahradit. „Právě proto věříme, že nová opatření dárkyně neodradí. Podmínky darování jsou už dnes poměrně přísné a navazující administrativní či procesní změny se samotných dárkyň zásadně nedotknou,“ doufá mluvčí.
Mosteckou mléčnou banku zřídili 1. října 1988 tehdejší primář Václav Mendl a Jiří Biolek. Banka v mostecké nemocnici je součástí perinatologického centra při zdejším dětském a dorostovém oddělení. Zdravotníci v mostecké nemocnici získají od jedné dárkyně v průměru přibližně 20 litrů mateřského mléka. „Dárkyně pocházejí primárně z Ústeckého kraje, svážíme však mléko i z ostatních měst vzdálených do 200 km. Dosavadní rekord od jediné dárkyně přitom činí úctyhodných 116 litrů!,“ říká Miloslava Kučerová a dodává: „Mléko se sváží od matek v chladicích termotaškách. Po převzetí v bance ho ihned uložíme do mrazicího boxu. Druhý den probíhá pasterizace a podrobné vyšetření, které vyloučí případnou infekci či příměs bílkoviny kravského mléka.“ Výhodou darovaného mateřského mléka je, že se dá skladovat. „Po pasterizaci a uložení v našem mrazicím boxu při teplotě -18 °C je trvanlivost mateřského mléka 3 měsíce,“ dodává mluvčí.
Co bude jinak s darovaným mateřským mlékem
Dárkyně se budou důkladněji posuzovat a kontrolovat
Mléko bude podléhat stanoveným kontrolám a postupům při odběru, zpracování a skladování.
Mléčné banky a sběrny budou mít přísnější evropská pravidla, včetně požadavků na bezpečnost, sledovatelnost a dohled.
Bude se více dokumentovat, odkud mléko pochází a co se s ním dělo, aby bylo možné případný problém zpětně dohledat.
Mateřské mléko: tekuté zlato, které může zachraňovat životy
Získávání a zpracování mateřského mléka je fyzicky i finančně náročný proces, který si zaslouží uznání a respekt. Ženy, které se rozhodnou své mléko darovat, musí splňovat přísná zdravotní kritéria. Musí být zcela zdravé a mít dostatečnou nadprodukci mléka, aby darováním neohrozily výživu vlastního dítěte. Nesmějí užívat některé léky, kouřit ani konzumovat alkohol. Každá dárkyně navíc prochází zdravotními testy a darované mléko je následně pečlivě kontrolováno.
Význam dárcovství mateřského mléka připomíná také Světový den dárcovství mateřského mléka, který připadá na 19. května. Mateřské mléko je totiž nenahraditelným zdrojem výživy pro novorozence a kojence. Svým složením se přirozeně přizpůsobuje potřebám dítěte. Zvláštní význam má především pro předčasně narozené děti, pro které může být nejen důležitým zdrojem výživy, ale v některých případech doslova lékem a prostředkem, který pomáhá zachránit život.
Pro nedonošené děti má mimořádný význam
Výzkumy ukazují, že mateřské mléko může u předčasně narozených dětí snižovat riziko závažných a život ohrožujících komplikací, mezi které patří například nekrotizující enterokolitida, sepse, bronchopulmonální dysplazie nebo retinopatie nedonošených.
Zároveň podporuje lepší toleranci krmení a příznivě ovlivňuje neurologický vývoj a kognitivní funkce dítěte. Jeho význam se přitom neomezuje pouze na období po narození. Děti, které dostávaly mateřské mléko, mohou mít nižší počet hospitalizací během prvního roku po propuštění z nemocnice a v dospělosti také nižší riziko vzniku metabolického syndromu.
Proč vznikly banky mateřského mléka?
Mateřskému mléku se často přezdívá „tekuté zlato“. Pro novorozence a kojence představuje přirozenou, fyziologickou potravu, jejíž složení odpovídá jeho vývojovým potřebám. Pokud však dítě z jakéhokoli důvodu nemůže být kojeno vlastní matkou, je důležité zajistit mu plnohodnotnou náhradu.
Právě z tohoto důvodu začaly ve světě při nemocnicích postupně vznikat banky mateřského mléka. Myšlenku konzervace mateřského mléka poprvé formuloval pražský pediatr Epstein už v roce 1907. O dva roky později pak vznikla ve Vídni první banka lidského mléka.
Dárcovství mateřského mléka tak není jen otázkou solidarity mezi matkami. Pro některé děti, zejména ty předčasně narozené a nemocné, může mít darované mléko zásadní význam. Každá dárkyně proto přispívá nejen k zajištění jejich výživy, ale může pomoci dát těm nejmenším lepší šanci na zdravý start do života.
