Protetické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, spadající pod Krajskou zdravotní, si letos připomíná úctyhodné 40. výročí svého založení. Za čtyři dekády své existence se oddělení vypracovalo v celorepublikově unikátní pracoviště, které se zaměřuje na mezioborovou spolupráci a poskytuje komplexní péči pacientům po amputacích pod jednou střechou.
„Během privatizace si technické firmy zajistily svá oddělení bez lůžek. Naše oddělení je jediné, kde je součástí technik, rehabilitační část a chirurg, který amputuje a dohojuje,“ vysvětlila primářka Protetického oddělení Masarykovy nemocnice Jana Táborská jedinečnost ústeckého pracoviště. Zatímco ve zbytku republiky je proces péče o pacienta po amputaci roztříštěn mezi různá oddělení a externí firmy, v Ústí nad Labem probíhá vše od amputace, přes rehabilitaci, výrobu a nastavení protézy, až po doléčení na jednom místě. Tato mezioborová spolupráce výrazně urychluje a zefektivňuje proces léčby a návratu pacienta do běžného života. „Ve zbytku republiky pacienta odoperují na chirurgii a později za ním přijde technik, který pro něj připraví protézu. Pacient je poté hospitalizován v léčebně pro dlouhodobě nemocné nebo je propuštěn do domácí péče, případně je přeložen na rehabilitační oddělení. Je to časově náročné a určitě nikde neprotézují do tří týdnů od amputace v bérci,“ uvedla primářka.
Během 40 let prošla protetika raketovým vývojem. Od dřevěných protéz, přes laminátové, až po dnešní modulární díly z titanu, které se dají upravovat podle individuálních potřeb každého pacienta. „Nejdříve to byly dřevěné protézy, pak laminátové, které se nedaly štelovat, dneska jsou to modulární díly z titanu, které se dají upravovat podle potřeb pacienta“ vyjmenovala primářka Táborská. Oddělení ročně pomůže přibližně čtyřem stovkám pacientů z celého Česka.
Jedním z příkladů úspěšné péče je příběh šestatřicetileté paní Evy, která před 20 lety málem přišla o život kvůli meningokoku a následně o nohy a části prstů na jedné ruce. Díky komplexní péči v Ústí nad Labem a tehdejšímu rozhodnutí primářky Táborské o záchraně kolenních kloubů se Eva dokázala postavit na vlastní nohy. „Přijela jsem ze školy, byl pátek, koukaly jsme s mamkou na film, šla jsem si lehnout a ráno už jsem se vzbudila – petechie po celém těle a plosky nohou úplně černé,“ zavzpomínala paní Eva. Dnes je maminkou dvou dcer a pracuje jako sestřička v litoměřické nemocnici. „Fakt si uvědomíte, že jste tady a můžete za to být rád,“ řekla. Její chůze s dvěma protézami je dnes téměř nerozeznatelná od chůze zdravého člověka. „Na zdrávku jsem chodila ještě o francouzských holích, praxi jsem zvládla už bez nich,“ vzpomíná.
Cílem primářky Táborské je nadále šířit osvětu o amputacích dolních končetin s důrazem na snahu zachovat co největší část končetiny, zejména kolenní kloub. Celosvětově je snahou snižovat počet stehenních amputací. „Ani elektronické kolenní klouby nikdy nenahradí vaše svaly a orgány,“ podotkla Táborská, která si přeje erudovat další chirurgy k převzetí jejího přístupu.
Protetické pracoviště v Ústí nad Labem má 21 zaměstnanců a obsluhuje 24 plně obsazených lůžek, což svědčí o jeho nezastupitelné roli v české medicíně.
