Cesta vede za mříže

0
479

Nikdy se neměla moc dobře. Její rodiče neuměli vydělat peníze, žili od výplaty k výplatě. Jako holka záviděla svým spolužačkám nové oblečení, dovolenou s rodiči. Ona nejela ani na tábor. Z domova odešla hned po maturitě. Našla si pronájem malého bytu. Vybavila si ho, jak jen to šlo. Raději méně věcí, ale pěkné a nové. Našla si práci a splácela půjčku. Moc peněz jí nezbývalo, ale alespoň nebyla obklopená starými nejlacinějšími krámy, jako celé své dětství. Večer, když seděla sama ve svém malém bytě, přemýšlela, jak zbohatnout. Chtěla se dobře oblékat, mít drahé věci. Byla šikovná, ve firmě brzy povýšila. Její vedoucí si ji oblíbil. Byl to starší muž a díval se na ni jako na dceru. Dostala se k rozpočtu a placení faktur. Jednou omylem poslala peníze na jiný účet, než bylo uvedeno na faktuře. Nevšimla si toho. Měla hodně práce, byla uspěchaná a roztěkaná, když jí přišla upomínka o nezaplacení faktury, zaplatila bez rozmyslu ještě jednou. Svůj omyl si uvědomila až za několik měsíců, když si zpětně kontrolovala účetnictví. Napadlo ji, že když peníze nikomu nechyběly jednou, nebudou ani podruhé. Od té chvíle si posílala menší i větší částky z firemního účtu na vlastní. Vystavovala fiktivní faktury i objednávky. Prvních několik měsíců měla strach, že se na její podvod přijde. Nikdo ji ale nekontroloval, doklady k platbám seděly, a tak se uklidnila. Konečně si začala dobře žít. Všechny peníze, které si takto poslala, utratila. Byla spokojená. Dokonce si našla i přítele. Jmenoval se Dušan a byl přesně podle jejího gusta. Bavilo ji to s ním ve všech směrech. Byl nejen přitažlivý, ale navíc inteligentní. Mohla s ním mluvit, o čem chtěla. Jen, když přišla řeč na peníze, nechtěla dál mluvit. Dušan několikrát poukázal na to, že si ve firmě přijde na slušné peníze. Na účetní. Pokaždé odvedla řeč jinam. S Dušanem se jinak měla skvěle. Býval u ní stále častěji. Nakonec se k ní nastěhoval. Svůj malý byt si sice nechal, ale většinu času trávil u ní. Když si připravovala ve firmě účetní závěrku, vzala si práci domů. Nechtěla do noci vysedávat sama v kanceláři. Chtěla si udělat s Dušanem pěkný večer, pak ještě dodělat, co nestihla. Otevřeli si víno. Seděla u počítače dlouho do noci, Dušan už dávno spal, když šla do ložnice. Usnula tvrdě, nevzbudila se, když Dušan vylezl z postele a sedl si k jejímu počítači a papírům. Byl zběhlý ekonom, netrvalo mu dlouho, než zjistil, kde jeho přítelkyně bere peníze. Udělal si kopie z výpisů, okopíroval i několik faktur. Teprve pak si vlezl zpět do postele. Když se pohnula ze spaní, něžně ji pohladil. Další týdny ubíhaly v klidu a pokoji. Jednou za ní Dušan přišel, aby mu půjčila peníze. Neváhala a ani se nezeptala, na co je potřebuje. Když ale po měsíci přišel se stejnou žádostí, už začala být opatrná. Zeptala se, kdy jí hodlá peníze vrátit. Dušan se ale urazil. Aby byl klid, půjčila mu znovu. Po dalším týdnu ale přišel do třetice. To už odmítla. Dušan na ni ale vyrukoval s fakturami a výpisem z účtu. Řekl jí, že dobře ví, že ve firmě krade. Chce z toho svůj podíl, nebo ji udá. Nevěděla, co má dělat. Nejprve ji popadl vztek a Dušana vyhodila z bytu. Sbalil si věci, a když odcházel, jen se ušklíbl. Půjde, stejně ho to s ní už nebavilo. Je nudná. Ale co řekl, to platí. Bude se s ním dělit, nebo půjde sedět. Večer probrečela. Nakonec udělala, co chtěl. Poslala mu peníze a další týden znovu. Téměř všechno, co ve firmě ukradla. Byla zlomená, vyřízená. Nenáviděla Dušana a nenáviděla sebe za to, že začala s podvodem. Teď už nevěděla, jak z toho ven. Nechtěla skončit ve vězení. Nakonec se rozhodla, že dá v práci výpověď a odstěhuje se do jiného města. Dušanovi to oznámila, když si řekl o další peníze. Ten se jí ale vysmál. Nebude končit, dokud on neřekne. Bude dál chodit do práce a nosit peníze, nebo on jde na policii. Uvědomila si, že má zničený celý život. Chtěla se mít dobře a skončí ve vězení. Přemýšlela dokonce o tom, že se zabije. Seděla v kanceláři dlouho po pracovní době, přemýšlela o svém životě, brečela. Když do kanceláře vešel její vedoucí, rozbrečela se ještě víc. Přisedl si k ní, podal jí kapesník, hladil ji po vlasech. Nakonec mu všechno řekla. Jak kradla a skončí ve vězení. O Dušanovi, který ji vydírá. Starší muž se jen usmíval. On přeci dávno ví, že krade peníze. Všiml si toho hned první měsíc. Nechal ji ale být, protože ji miluje. Tajně a z celého svého srdce. Pomůže jí. Když on potvrdí, že jsou účty v pořádku, nikdo další je nebude zkoumat. Ona ale přestane krást. Všechno mu slíbila. Řekl jí, že si poradí i s Dušanem. S Dušanem se setkal. Upozornil mladíka na to, že firma o všech platbách ví. Pokud by chtěl někoho udávat za krádež, pak si neměl nechat posílat podíl na účet. Je spoluviník. Navíc jeho oběť už není jen mladá bezbranná dívka. Má za sebou muže, který si s vydíráním poradí. Doporučil Dušanovi, aby už nikdy svou bývalou přítelkyni nekontaktoval. K muži, který byl o třicet let starší, než ona, se nastěhovala ještě ten den. Měl krásný dům, drahé auto, slušný příjem. Byla spokojená. Konečně měla život, jaký si představovala. Jen večer ulehala vedle starého muže, který v ní místo slastného chvění vzbuzoval nevolnost. Když usínal po rychlém sexu, ona zírala do stropu tmavé tiché ložnice, snila o muži, kterého by mohla milovat. Byla ale v pasti, ze které byla cesta jen za mříže.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!