Výměna

0
838

Elena byla jen o rok mladší než ona, ale jí to připadalo jako celý lidský věk. Rodiče se rozvedli, otec odešel do zahraničí a dál už se s rodinou nestýkal. Matka jim zemřela, když jí bylo patnáct a Eleně čtrnáct let. Dál se o ně měla starat babička, ale ta na výchovu dvou dívek nestačila. A tak většina povinností zůstala na ní. Elena byla smíšek, ráda se předváděla, všichni ji měli rádi. Ona byla spíš racionální a rozumná. Chtěla, aby si sestra užila dětství a dospívání bez starostí. A tak nakupovala, vařila a prala a dohlížela na to, aby Elena plnila své školní povinnosti. Na její zájmy a záliby jí nezbýval čas. Po maturitě začala hned pracovat v kanceláři, i když si vždy přála učit malé děti. Na studium jí nezbývaly peníze. Potřebovala vydělávat, aby mohla studovat Elena. Se sestrou si byly vzhledem hodně podobné. Dobře stavěné modrooké, po matce záplavu hustých dlouhých vlasů. Kdo je dobře neznal, mohl si je i plést. Ona ale svým upjatým a přísným chováním muže spíše odrazovala, zatímco na veselou a vždy rozesmátou bezstarostnou Elenu se jen lepili. Když umřela babička, zůstaly si s Elenou samy. Těšila se, že až Elena dostuduje a postaví se na vlastní nohy, začne se starat také sama o sebe. Pojede na dlouhou dovolenou k moři. Začne tančit, jak si vždy přála. A možná i studovat při zaměstnání. Třeba z ní nakonec jednou učitelka přeci jen bude. Pak ale přišla Elena s tím, že je těhotná. Čekala dítě s klukem, se kterým chodila jen chvíli. Snažila se Elenu přesvědčit, aby si nechala dítě vzít. Má život před sebou, musí dostudovat a ten kluk jí v životě s ničím nepomůže. Elena ale byla hluchá a slepá. Barvila si život na růžovo. Stále odkládala návštěvu lékaře. Když jí otec jejího dítěte oznámil, že žádnou rodinu nechce a utekl před zodpovědností do Itálie, aby tam pracoval v baru v prázdninovém středisku, bylo na potrat už pozdě. Elena brečela celé dny. Prosila ji, ať něco vymyslí, ať jí pomůže. Nemůže dítě vychovávat sama. Vlastně ho také nechce. Nechce s ním mít nic společného. O jejím těhotenství zatím nikde žádný lékařský záznam není, porodí tajně a dítěte se zbaví. To nemohla Elen dovolit. A tak vymyslela plán. Prodala byt po babičce a odstěhovala se do vzdáleného města, kde je nikdo neznal. Elenu vzala s sebou. Elen se na místě přihlásila ke gynekologovi pod jejím jménem. Jako ona tam také až do porodu docházela a pod jejím jménem v místní porodnici porodila holčičku. Všechny tři se pak opět stěhovaly. Ona s malou, která byla oficiálně její dcerou, zůstala bydlet v malém bytě. Elen se vrátila do Prahy, kde chtěla dokončit přerušená studia. Do malé Elenky se zamilovala okamžitě. Bylo to krásné dítě. Nahrazovala jí matku z celého srdce. Byly to těžké roky. Neměla moc peněz a ještě se snažila z toho mála podporovat Elenu ve škole. Když byly Elence tři roky, začala opět chodit do práce. Elena zatím dostudovala a odjela do zahraničí načerpat potřebnou praxi. Občas se ozvala, ale na dítě se nikdy neptala. Nevadilo jí to. S Elenkou měla krásný život. Celý její svět se točil kolem dítěte. Holčička na ní také visela. Bylo to zvláštní krásné dítě. Podobala se jí i povahou. Velmi citlivá, uzavřená. Nedokázala se skamarádit se svými vrstevníky ve školce, dospělých lidí se bála nebo styděla. Když se ozvala Elena, že přijede ze zahraničí a že má pro sestru novinky, měla radost. Dlouho Elenu neviděla a těšila se na ni. Z Eleny se stala dáma velkého světa. Přijela drahým autem, jen její oblečení by zaplatilo nájemné v jejich malém bytě na několik měsíců. Byla ráda, že se sestře daří. V zahraničí u firmy, kde byla na praxi, si našla partnera. Bohatého obchodníka, který si ji chtěl vzít. Může být šťastná a skvěle si žít. Má to jen jediný malinký háček. Její partner je už starší a nemůže mít děti. Touží ale po dítěti, a tak mu řekla o Elence. Že její dítě vychovává sestra v Čechách. Teď si prostě Elenku vezme a odveze si ji. Myslela si, že se Elena zbláznila. Snažila se sestře vysvětlit, že to nejde tak jednoduše. Elenka ji nezná, ona je pro ni matka. Také před úřady je ona Elenčinou matkou. Elena je jen teta, kterou holčička viděla dvakrát v životě. Nemůže si dítě odvézt. To nedovolí. Elena se rozzlobila a začala na ni křičet. Ona je biologická matka. Nechá udělat testy DNA a dokáže to. Sestra jí dítě ukradla. Nakonec se uklidnila. Dala sestře na rozmyšlenou týden. Měla to říct Elence. Vždyť by měla být ráda. Dává jí svobodu. Může si žít svůj vlastní život. Pokud by se nedohodly, vymůže si své dítě soudní cestou. Musela opět přemýšlet, jak zachránit rodinu. Tentokrát ale bez ohledu na sestru. Když Elena chtěla odejít, už byla rozhodnutá. Ve chvíli, kdy se k ní sestra otočila zády, uhodila ji do hlavy. Omráčenou ženu pak udusila polštářem. Mrtvé tělo schovala do ložnice. Elenku vyzvedla ze školy jako každý den. Večer ji uložila do postýlky. Sotva holčička usnula, pustila se horečně do díla. Svlékla sestru a převlékla se do jejích šatů. Vlasy si upravila stejně. Pak jejím vozem přeparkovala na dvůr, kde do kufru naložila mrtvolu zakrytá tmou. Převlečená za sestru se vrátila potichu domů, aby pak hlasitě a při rozsvícených světlech sehrála komedii odcházení pro sousedy. S autem své sestry odjela přes hranice. Dala si záležet, aby si ji na hranicích zapamatovali. Usmívala se, laškovala. Za hranicemi jela ještě kus. Pak odbočila na lesní cestu k lesní tůni, kam v létě chodila s Elenkou na výlety. Převlékla se do tmavého sportovního oblečení, které měla připravené v autě. Mrtvolu opět pečlivě oblékla do sestřiných drahých módních kousků a hodila do tmavé vody. Věřila, že ji na tomto místě najdou až za několik dnů, kdy nebude možné přesně na hodinu určit datum úmrtí. Lesem se pak vrátila pěšky domů. Měla štěstí. Elenka stále spala a ji nikdo neviděl. Smrt její sestry se začala vyšetřovat až po více než týdnu. Sousedé jí potvrdili, že Elena odcházela večer, veselá a zdravá. Také pohraniční stráž si pamatovala atraktivní blondýnu. Její přejezd zachytily kamery. Vraha dál hledali na německé straně hranic.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!