V muzeu se křtil nový kalendář

0
812

Nový kalendář na rok 2017 výtvarníka Pavla Lakomého se křtil v zahradě mosteckého oblastního muzea. Kalendář zahrnuje obrazy známého litvínovského umělce, které může veřejnost „na živo“ vidět v pražské galerii Šestka ještě do konce měsíce.

Slavnostního křtu kalendáře se ujal kromě Pavla Lakomého také ředitel muzea Michal Soukup a spisovatel a nakladatel Jiří Švejda, který spolupracoval na tvorbě kalendáře po technické stránce. Kalendář se křtil v muzeu i u příležitosti výstavy dřevěných soch a plastik, které tu Pavel Lakomý vystavuje. Jednu ze soch s názvem „Čas“ zhotovil umělec přímo pro muzeum, kde byla socha slavnostně odhalena přesně před rokem. Desítku soch prodejní výstavy Pavla Lakomého budou moci návštěvníci v zahradě muzea sledovat ještě pár týdnů. Potom odtud budou sochy odinstalovány, aby se nepoškodily.

Kalendář Pavla Lakomého zahrnuje jeho obrazy vzniklé v posledních třech letech. „Měl jsem výstavu v Německu, kde byly sochy i obrazy a tam bylo jakési gró výstavy obrazů, která je momentálně v Šestce v Praze,“ říká výtvarník Pavel Lakomý. Podle jeho slov se jedná o kalendář, jehož většinu obrazů umělec ještě vlastní. „Zatím se prodal jen jediný obraz, který je v kalendáři na úvodní straně, jmenuje se Relativita a prodal se během vernisáže,“ podotkl malíř. Ten také prozradil, že se jedná o jeho šestnáctý kalendář v pořadí. „Kalendáře jsem vydával od roku 1997, kdy vyšel první. Pak každoročně následovaly další až do roku 2012. Teď jsem se rozhodl vydat ještě jeden, šestnáctý, a to u příležitosti dvacátého výročí od jejich vydávání,“ řekl dále umělec. Kalendáře vyšly v nákladu 1200 kusů a k dostání jsou jen na dvou místech. Pár výtisků má Oblastní muzeum v Mostě a zakoupit je ještě lze i v prodejně knihy v Kostelní ulici v Litvínově.

Pavla Lakomého jsme se zeptali:

Proč jste zvolil pro výstavu soch a křest kalendáře právě oblastní muzeum?

„Měl jsem výstavu svých soch na třech místech, mostecké muzeum bylo jedním z nich. Výstavu jsem zde zvolil i z toho důvodu, že si muzeum ode mě jednu sochu objednalo, navíc stěhovat takto objemné a těžké sochy není nic jednoduchého. Sochy jsem odtud chtěl odstěhovat už dříve, ale protože si ředitel muzea objednal sto výtisků mého nového kalendáře, tak jsme tu ostatní sochy ještě nechali, aby to mělo nějakou logiku. Během října je chci ale odstěhovat. Stojí už nějaké roky na zemi a na trávě, což by neměly. Je pro ně lepší, když stojí na nějakých betonových deskách. Protože ale pořád cestovaly po výstavách, tak nebylo možné je udělat. Sochy teď potřebují „servis“. Jsou to sice velké věci, které by měly vydržet staletí, ale tím, že stojí na trávě, tak táhnou vodu a není to pro ně dobré.“

Prozradíte něco bližšího k soše „Čas“, kterou jste věnoval muzeu. Jak vlastně vznikla?

„Sochu Čas vlastně znázorňuje prázdná kápě. Evokuje ducha času. Sedí na knížkách a v ruce třímá přesýpací hodiny. Myslím, že pro muzeum je to symbolické. Skica se panu řediteli hodně líbila a vnímal to i jako symboliku pro muzeum. Na její zhotovení sem sehnal obrovský kmen, který měl asi 140 cm v průměru. Byl to padlý strom z jedné zahrady u Mělníka. Jednalo se o dub. Když jsem na tomto kmenu začal pracovat, měl dvě a půl tuny. Když byl hotový, tak měl už jen jeden a půl tuny. Je to největší socha, kterou jsem ze dřeva dělal. Z dubu dělám nejraději, i když to není jen kvůli trvanlivosti. Taková socha vydrží desítky a desítky let…“

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!