V dubnu loňského roku zhasla světla ve Španělsku. V červenci pak masivní výpadek elektrické energie zasáhl i Českou republiku. V červenci českou síť zachránily uhelné elektrárny. Ty, které jsou schopné ostrovního provozu a startu ze tmy. Na severu Čech je to Elektrárna Počeardy, ve středních Čechách Teplárna Kladno a Elektrárna Chvaletice.
Blackout vzniká v důsledku masivního výpadku v síti, případně zásadní nerovnováhy mezi výrobou elektřiny a její spotřebou. Evropská unie z politického rozhodnutí odstavuje množství zdrojů, jejichž výkon je regulovatelný, a tím se připravuje o zásadní prvky pro stabilizaci sítě. Jedná se především o uhelné elektrárny. Naproti tomu se dále rozšiřují obnovitelné zdroje, které zvyšují svůj podíl v soustavě a tím recipročně navyšují požadavky na stabilizaci sítě v případě, že OZE nevyrábí. Jednoduše řečeno, za každý obnovitelný zdroj musí být v síti regulovatelná náhrada, aby v případě nepříznivých povětrnostních podmínek, jako je málo slunečního svitu, málo větru, mohla naskočit a požadovanou energii dodat.
V každé zemi existují nouzové plány, které stanovují prvky kritické infrastruktury státu, které musejí být nepřetržitě napájeny (zpravidla vojenské a lékařské objekty). Kritickou infrastrukturu v České republice měla vyztužit nová legislativa. „Jen pouhá pětina subjektů kritické infrastruktury má zajištěny náhradní dodávky elektrické energie alespoň na čtyřiadvacet hodin. A i to je podle mě málo, za minimum bych považoval spíš osmačtyřicet hodin,“ říká Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru, jehož úkolem zdaleka není jen chránit obyvatelstvo před požáry. Velmi důležitý by byl Hasičský záchranný sbor také v případě black outu. Vladimír Vlček je také členem Bezpečnostní rady státu. „Zabezpečení nouzových dodávek elektrické energie po určitou dobu by měla být legislativně stanovená povinnost. Ale to je momentálně hudba budoucnosti,“ doplnil Vladimír Vlček. Do nového zákona o kritické infrastruktuře se propsaly jen evropské směrnice. „Co se týče krizového řízení, bylo nám v legislativní radě vlády řečeno, ať tyto věci řešíme později separátní právní úpravou. Takže teď je to zamrzlé, přestože jsme na některých těch opatřeních pracovali dva roky,“ upozorňuje Vladimír Vlček.
Ministerstvo vnitra loni rozesílalo příručku nazvanou 72 hodin. „Hodně jsme se inspirovali ve Finsku, některé části jsme s dovolením finských kolegů víceméně převzali. Podle mého názoru je ta příručka dobrý první krok, jak zvýšit povědomí o správném chování při mimořádných událostech,“ domnívá se Vladimír Vlček. Ten také poukázal na další systémové slabiny, které kromě nouzových dodávek energie loňský blackout odhalil. „Nejvíc jsme se prali s komunikací. Řada subjektů kritické infrastruktury, tedy úřadů, institucí i firem, se pokoušela komunikovat dál napřímo a nevyužívala oficiální kanál, který má záložní zdroj elektrické energie. Jenomže běžné komunikační prostředky oněměly, takže maily či mobilní zprávy nepřicházely. A někde vznikal informační chaos,“ uvádí Vladimír Vlček a dodává: “Řešením by byla ostrovní soběstačnost. Tak, aby daná lokalita alespoň základním způsobem fungovala bez ohledu na zbytek světa. Předpokladem jsou diverzifikované, ale silné zdroje, například mobilní jaderné reaktory. Tohle si ale zase musí říct stát: Chceme, aby nám to fungovalo jeden den? Dva dny? Tři dny? Švédové i Norové dnes mluví v případě extramimořádné události o sedmi dnech připravenosti. Ke startu ze tmy potřebujeme záložní zdroj, který lze nakopnout například pomocí přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Proto vidím jako určitou chybu definitivní konec uhelných elektráren či tepláren, které by se nám pro podobné účely mohly hodit třeba i v zakonzervované podobě. Obnovitelné zdroje dokážou nahradit tato zařízení jenom do určité míry.“ Startu ze tmy je díky Dlouhým Stráním schopna Elektrárna Chvaletice. Teplárna Kladno pak ke startu ze tmy nepotřebuje žádný externí zdroj, ale přímo v teplárně je pro tento účel připravený motor na letecké palivo, který v případě nutnosti vyrobí elektrickou energii nutnou k nastartování celé elektrárny.
