Jako táta

0
715

Rodiče zemřeli při autonehodě, když mu bylo sedm let. Svět se mu najednou obrátil naruby. Byl vždy tátův chlapeček, měl veškerou pozornost svého otce. Narodil se předčasně, byl drobnější a slabší než ostatní děti. Matka nechodila do práce, pečovala o něj a o dům. V jejím životě byl on na prvním místě. Měl krásné dětství a najednou bylo kolem něj prázdno. Ten den pro něj do školy přišla starší sestra Milena. Ještě studovala, ale už bydlela sama v bytě, který jí koupil otec. Seděli spolu dlouho do noci na posteli v ložnici rodičů a brečeli. Tiskli se k sobě, až tam nakonec usnuli. Ráno mu Milena řekla, že se nastěhuje k ní. Bude se o něj starat. Neměli to nijak jednoduché. Milena studovala poslední ročník, chodila při tom na brigády, prala, uklízela, vařila. On jí pomáhal, jak jen sedmileté dítě může. V nové škole si nenašel kamarády, ale on o ně ani nestál. Hodně se učil, snažil se, aby dělal sestře radost. Když se v noci učila ona, bral si polštář a deku k ní do pokoje, díval se na ni a usínal při světle malé lampičky. Milena byla jediným jeho člověkem. Upnul se k ní z celé své duše. Když Milena dostudovala a našla si práci, bylo všechno lepší. Prodali dům po rodičích a koupili si ve městě větší byt. Milena měla víc času. Jezdili na výlety, chodili do kina. Miloval svou sestru nade všechno. Bylo mu deset let, když si Milena našla muže. Přivedla ho jednou domů a představila mu ho. Hned na první pohled mu bylo jasné, že toho chlapa nesnáší. Jak se na Milenu díval a dotýkal se jí. V jeho gestech cítil majetnický postoj. Snažil se mu vyhýbat. Věděl, že ten chlap není pro Milenu dobrý partner. Po krátkém čase se k nim přistěhoval. Ráno ho potkával v koupelně, seděl s ním u jednoho stolu, díval se, jak poplácává Milenu po zadku. Nesnášel, když Milena vyprávěla o své práci a ten chlap se jen přezíravě ušklíbal nebo nějakou poznámkou její vyprávění zlehčoval. Pamatoval si, jak se choval otec k matce. S láskou a úctou, kterou ve vztahu své sestry a jejího přítele necítil. Trápilo ho to, uvědomoval si ale, že Milena je s tím chlapem šťastná. To bylo nejdůležitější. Pak Milena otěhotněla. Myslel si, že teď už bude všechno v pořádku. Chování Milenina partnera se ale ještě zhoršilo. Milena snášela těhotenství špatně, musela často ležet, nikam nechodila. On si ale neodpustil večerní výlety do kaváren a za přáteli. Vracel se domů pozdě v noci. S Milenou se hádali za zavřenými dveřmi ložnice, on je ale dobře slyšel. Nikdy neusnul, dokud si nebyl jistý, že i Milena spí. Když ale Milena ležela v posteli a tiše brečela a čekala na svého muže, čekal s ní. Hádky byly už na denním pořádku. Milena měla oči zarudlé pláčem. Byla v pátém měsíci těhotenství, když ji ten chlap poprvé uhodil. Slyšel tu hádku, sestřin pláč i rány. Seděl na posteli, dlaně si tiskl na uši a myslel na otce. Kdyby žil, nikdy by to nedovolil. Díval se na své slabé ruce. Věděl, že se tomu chlapovi nemůže postavit. Věděl ale také, že ho nemůže nechat, aby ubližoval jeho sestře. Jen si neuměl představit, co má udělat. Z dalších hádek, které od té noci následovaly, pochopil, že si chlap našel milenku. Mileny se ale zároveň nechtěl vzdát. Čekala jeho dítě a on se rozhodl, že bude dělat hlavu rodiny. Už se ke svým hádkám nezavírali do ložnice. Křičel na ní beze všeho i před ním. Milena se často neudržela a rozplakala. Když spolu byli sami doma, bylo jim dobře. Dívali se spolu na filmy, Milena připravila nějako dobrotu. Povídali si o dítěti, které se brzy narodí. Snažil se sestru přesvědčit, aby se toho chlapa zbavila. Milena se ho ale bála. A chtěla, aby její dítě vyrůstalo s otcem. Ten večer přišel domů Milenin partner hodně opilý. Milena bratra poslala do jeho pokoje. Přes dveře slyšel, jak se hádají. Milena zase brečela, chlap na ni křičel. Pak ji začal bít. Pootevřenými dveřmi sledoval, jak se Milena před ranami krčila a chránila si břicho. Viděl, jak opilec pěstí poslal jeho sestru k zemi, kde do ní ještě několikrát kopl. Slyšel, jak sestře nadává. Pak odešel do ložnice, odkud se po chvíli ozvalo chrápání. Milena ležela na zemi, z nosu jí tekla krev, roztržený ret a oko měla opuchlé. Na rukou, kterými chránila nenarozené dítě, se jí začaly dělat podlitiny. Pozoroval, jak se pomalu zvedla na kolena a pak se posadila. Podal sestře telefon. Chtěl, aby zavolala policii a záchranku. Musí se toho chlapa zbavit. Jinak příště zabije její dítě. Milena ale odmítala. Omlouvala svého přítele. Změní se, to jen že byl opilý. Chtěla, aby její dítě vyrůstalo v úplné rodině. Smyla ze sebe krev a šla si lehnout do jeho pokoje. Ležel vedle ní, poslouchal, jak přerývavě a bolestivě dýchá. Když si byl jistý, že spí, vstal. V lednici vzal otevřenou lahev vodky. V obývacím pokoji našel v popelníku nedopalek cigarety. Opatrně otevřel dveře do ložnice. Muž ležel na ustlané posteli oblečený. Ruce měl rozhozené do stran a chrápal. Polil vodkou polštář, deku i jeho oblečení. Nalil mu alkohol na vlasy. Počkal, až se alkohol vsákne a pak z lahve setřel své otisky a vtiskl ji spícímu do ruky. Do postele pohodil také nedopalek cigarety. Poodešel od postele. Škrtl zapalovačem a hodil ho na postel. Alkohol okamžitě vzplál. Rychle za sebou zavřel dveře ložnice a otočil klíčem v zámku. Stál v chodbě a slyšel, jak tam ten chlap řve. Bylo to, jako kdyby řvalo nějaké zvíře. Díval se na kliku dveří, za kterou ten chlap bral. Slyšel rány do dveří. Když řev konečně utichl, opatrně odemkl a vyndal klíč ze zámku. Odnesl ho do kuchyně a uložil do zásuvky. Teprve pak vzbudil Milenu. To už byl cítit kouř v celém bytě. Milena ho odvedla před dům, vzbudila sousedy, zavolali hasiče. Požár zničil celou ložnici, zbytek bytu ale hasiči zachránili. U dveří ložnice našli hasiči ohořelou zkroucenou postavu muže. Po dlouhém vyšetřování došla policie i hasiči ke stejnému závěru. Opilý muž si vzal alkohol a cigaretu do postele. Usnul, postel zapálil a uhořel. Za dva měsíce se narodila Mileně malá zdravá holčička. Byl spokojený, jeho sestra byla šťastná. On se o to postaral. Jako táta.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!