Z jiného světa

0
983

Jeho život byl plný slunce, šťastný a spokojený. Jako dítě byl spíše uzavřený, měl málo přátel, v kolektivu platil za slabocha. To se ale změnilo, když poznal Elišku. Nádhernou dívku, o kterou stáli všichni kluci. Ona si ale vybrala jeho. Říkala mu, že jí imponuje jeho slušnost a laskavost. Eliščin otec byl hrubec, který mlátil svou ženu i dceru. Eliška hledala někoho, kde byl otcův protipól. Vedle Elišky se mu zvýšilo sebevědomí. Po maturitě začal chodit do práce, Eliška ještě studovala vysokou školu. Už spolu ale žili. On vydělával dost, aby si mohli dovolit malý byt a občas divadlo, kino nebo jinou zábavu. Cítil se silný, pohnul by celým světem. Dokázal Elišku udržet na škole, uživil jejich malou rodinu. Eliška ho milovala a on ji. Po studiu si Eliška našla dobrou práci, měli se lépe. Mohli si dovolit výlety, dovolené, koupili si auto. Pak se rozhodli mít dítě. Netrvalo dlouho a Eliška otěhotněla. Těšili se na malého, přestěhovali se do většího bytu, připravovali dětský pokoj. Všechno bylo skvělé. Narodil se malý Filípek. Byl Elišce neskonale vděčný za její lásku, za dítě, které mu dala. Eliška si upravila pracovní dobu, nepřestala chodit do práce, ale jen na pár hodin v týdnu. Starala se o Filípka až do jeho dvou let. Pak začala opět chodit do práce na plný úvazek. Vydělávala víc peněz, než on. Peníze potřebovali. A tak práci na poloviční úvazek omezil on a o Filípka se staral většinu dne. Nejvíc ale miloval, když se Eliška večer uložila do postele, malý usnul vedle ní. Vydržel by se na ně dívat do rána. Filípek začal chodit do školy a on mohl zase začít pracovat naplno. Eliška chodila z firmy později, Filipa vyzvedával ve školce on. Když začala Eliška chodit stále později, někdy ani Filípka nestihla, než usnul, rozhodl se, že se musí něco změnit. Vždy se s Eliškou na všem domluvili v klidu. Chtěl si s ní jen promluvit, ale Eliška hned vybuchla. Nenechá se jím omezovat, párkrát přišla domů pozdě a on z toho dělá událost. Nechápal, proč se Eliška tak zlobí. Od toho dne panovala mezi nimi chladná nálada. Snažil se to změnit, Eliška se od něj ale odtahovala. Ztrácel jistotu. Potřeboval Elišky lásku, aby mohl žít. Jako rána z čistého nebe zapůsobilo, když mu Eliška oznámila, že se i s Filípkem stěhuje. Nechápal, co se stalo. Eliška si ale našla jiného muže. Jeho pravý opak. Bezohledného, tvrdého, bohatého lumpa, kterého se bálo celé město. Bydlel ve velkém domě, kam si Elišku i s Filipem nastěhoval. Byl šílený, když si o Eliščině novém partnerovi zjistil všechny podrobnosti. Střídal ženy, vybíral výpalné, prodával drogy. Měl kolem sebe partu primitivů s obrovskými svaly, kteří byli ochotni na mrknutí oka rozdávat rány. Eliška se začala chovat jako královna. Jezdila drahým autem, které by si nikdy dřív nemohli dovolit. Odmítala se s ním bavit, Filipa mu ale dávala bez problémů. Vždy, když ji viděl, tak se snažil ji přemluvit. Říkal jí, co je její nový chlap zač. Připomínal jí, jak se choval její otec. Nechtěla ho poslouchat. Tak šel na policii. Chtěl, aby toho chlapa zavřeli. Není možné, aby ohrožoval lidi, prodával drogy a nic se mu nestalo. Policisté si ho vyslechli a poslali ho domů. Druhý den u jeho dveří zazvonil Eliščin partner se dvěma gorilami. Vešli do bytu, aniž by je zval. Měl z nich strach. Dva chlapi si ho začali podávat. Dostal neskutečnou nakládačku. Nemohl dýchat, z nosu mu crčela krev. Měl roztržený ret a pravděpodobně zlomené žebro. Když zůstal klečet na zemi a kryl si rukama hlavu, přistoupil k němu Eliščin chlap. S chladným úsměvem mu oznámil, že ví, co navykládal policii. Klidným hlasem mu řekl, že už se to nikdy nesmí opakovat. Byl k němu laskavý jen kvůli Elišce. Už ale nikdy nesmí dělat žádné problémy. Také Elišce nebude vykládat všechny ty své bláboly. Převezme si kluka a vypadne. Bude dělat vše proto, aby byla Eliška spokojená. Všechno mu odkýval. Měl strach, celé tělo ho bolelo a cítil se strašně ponížený. Jeho sebevědomí už bylo opět na nule. Připadal si jako tenkrát. Jako malý odstrkovaný kluk, který nikoho nemá a nikoho nezajímá. Jako v době, než si ho všimla Eliška. Teď o ni přišel. Jeho život ztrácel smysl. Měl všechno a teď už nemá nic. Nemůže bojovat s Eliščiným novým partnerem. Nemá na něj. Nemá svaly, tvrdou povahu, nevypadá jako chlap a neumí se tak chovat, nemá peníze, nemá vliv a nemá kolem sebe partu chlapů, kteří by za něj řešili problémy. Elišku už nikdy nezíská zpátky. Když útočníci odešli, zůstal klečet na zemi. Teprve po dlouhé době se odplížil do koupelny, aby ze sebe smyl krev. Už věděl, co udělá. Věděl, jak Elišce ublížit, co udělá, aby na něj do smrti nezapomněla. Ani ona, ani ten její frajer. Byl zoufalý, už mu na ničem nezáleželo. V pátek si podle domluvy vyzvedl Filípka ze školky. Odvezl si ho domů. Užíval si jeho přítomnosti, připadal si šťastný, jako kdysi. Filipa měl odevzdat v neděli večer. Eliška čekala, až jí bývalý partner přiveze syna. Věděla, že se nezachovala správně, ale nemohla si pomoci. Ten správný poklidný život vedle Filipova otce jí lezl na nervy. Už to dál nedávala. Potřebovala vzrušení, potřebovala vedle sebe tvrdého chlapa, kterého by mohla obdivovat. Konečně se ozval zvonek. Šla ke dveřím. Když otevřela, zastavilo se jí na okamžik srdce. Pak se bez hlesu zhroutila v bezvědomí k zemi. Tak ji našel její přítel. Elišku v mdlobách a vedle ní malé tělíčko bez hlavy. Byl to otrlý chlap zvyklý na ledacos. Když ale uviděl oddělenou hlavu Eliščina malého syna ležet pod schody, zůstal v šoku stát i on. Policie vrazila do bytu Filipova otce jen chvíli po tom, co jim Eliščin přítel po hrozném nálezu zavolal. V bytě našli mrtvého muže s podřezanými žílami.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!