Na mosteckou divadelní scénu se po mnoha letech vracejí Nebezpečné vztahy

0
443

Městské divadlo v Mostě uvede 21. dubna v 19.30 hodin třetí činoherní premiéru sezony 2017 světoznámou adaptaci Laclosových Nebezpečných známostí z pera britského dramatika Christophera Hamptona Nebezpečné vztahy v režii Pavla Ondrucha, kterého mostečtí diváci již důvěrně znají (naposledy zde režíroval muzikály Cabaret, Balada pro banditu nebo Zpívání v dešti).

Christopher Hampton

Nebezpečné vztahy

Dramatický a vzrušující souboj Valmonta a markýzy de Merteuil nás zavede do světa, který se navenek leskne bohatstvím a vybranými mravy, ale pod maskou přetvářky zeje propast potlačených tužeb, intrik a krutostí. Je ještě možné nalézt skutečný cit? Nebo naše duše již nadobro pohltila prázdnota a perverze?

Slovo dramaturga

Nebezpečné vztahy vyprávějí příběh o spletitosti a neprůhlednosti lidského myšlení a lidských vztahů, příběh intrik a krutosti v lásce. Jsou především brilantní hrou lásky a nenávisti. Jsou soubojem na život a na smrt. Jsou soubojem vášně, manipulace, ješitnosti i ryzího citu. Ale především jsou bojem o vlastní život, o vlastní srdce a o schopnost ještě něco ucítit!

Hra je napsána jako velké historické kostýmní drama. Její postavy bychom však neměli vnímat jen jako postavy z dávné doby konce 18. století, ale zcela jako naše současníky. Vždyť kolik Valmontů a markýz, ale i dalších postav hry, se v naší dnešní době vyskytuje! V tom se naše současnost mnoho neliší od doby, do které autor předlohy Laclos zasadil děj svého románu v dopisech. Za kostýmovou fasádou se pak skrývá ta pravá tvář, která je však na první pohled ukrytá pod mnohutností barevných a skvěle střižených šatů.

Mostecká inscenace Nebezpečných vztahů výrazně těží z možností svého hereckého souboru – její obsazení totiž úzce souvisí s režijně-dramaturgickou interpretací textu. Zde se neobejde jedno bez druhého, a dokonce tak v tomto případě můžeme hovořit o esenci tzv. herecké dramaturgie. Představitelé hlavních postav Ivana Zajáčková, Jakub Dostál a Zita Benešová umožňují režiséru Pavlu Ondruchovi rozehrát přesně ten příběh, který v Nebezpečných vztazích v roce 2017 vnímá jako zásadní, a s těmi tématy, které ve svých 33 letech vnímá jako aktuální a rezonující s tím, co v životě zažil a co vidí kolem sebe. Nebezpečné vztahy jsou totiž především hrou ze společnosti a o společnosti, která se překvapivě, v parafrázi na repliky ze hry madame de Rosemonde, tak málo mění.

V naší inscenaci se pak společnost zrcadlí na scéně, kterou můžeme vnímat jako „barokní jeviště světa“, čemuž odpovídají i zvolené inscenační prostředky jako režijní a herecké gesto, stylizační prvky i výběr hudby.

Autor předlohy Pierre Choderlos de Laclos (1741 – 1803) byl nejen francouzským spisovatelem, ale především důstojníkem francouzské armády. Díky vojenské službě se během svého života dostal do mnoha zemí světa a podařilo se mu proniknout do různých vrstev především francouzské společnosti, a to na sklonku absolutistické monarchie konce 18. století. Svoje nejznámější dílo, román v dopisech Nebezpečné známosti (Les Liaisons Dangereuses), tedy zřejmě psal také dle vlastní zkušenosti a zejména díky dokonalé znalosti tehdejší vyšší společnosti, jejích mravů a zvyklostí. Laclosovi se podařilo napsat mimořáně poutavý román, který nezestárnul, protože sleduje nebezpečně spletité nitky vztahů, které ožívají v kažé době, nejen v době vzniku. Skrze Nebezpečné známosti je tak trvale zapsán v obecném povědomí také jejich autor, přestože jeho další dílo a životní události jsou již spíše zapomenuty. Po služebním vojenském žebříčku postupoval Laclos velmi pomalu, ale od nemajetného důstojníka se nakonec vypracoval až do vysokých funkcí. Výrazně se také zapojil do událostí během Velké francouzské revoluce. Zemřel na válečném poli 5. září 1803 při obléhání italského Tarenta.

Čtěte:  O Marcebile vznikla kniha

Svou první báseň Laclos publikoval v roce 1767. Na Nebezpečných známostech začal pracovat v roce 1779, když byl ve službě v pevnosti na ostrově Aix. První vydání novely vyšlo ve dvoutisícovém nákladu mezi 7. a 10. dubnem 1782. Druhé vydání následovalo jen o několik dní později. Rázem byl Laclos proslaven! V literární činnosti pokračoval spisem Úvahy o vlivu Vaubanova génia, kterým chtěl vzdát hold slavné postavě francouzského vojenství, maršálu Vaubanovi. Za své dílo byl ovšem paradoxně ostře zkritizován ministerstvem války a čekal ho odsun na posádku v Toulu. Jeho spis O ženách a jejich výchově zůstal nedokončen, další Laclosovy eseje byly publikovány až z pozůstalosti ve 20. století.

Nebezpečné známosti – Nebezpečné vztahy

Nebezpečné známosti vyšly poprvé česky v roce 1914 v překladu Karla Šafáře pod názvem Nebezpečné poměry, ale jednalo se pouze o neúplný výbor z Laclosova slavného díla. Záhy byly výtisky této knihy úředně zabaveny. Rozšířen mohl být až o rok později výbor v překladu Kamila Grunda Nebezpečná přátelství – výbor z dopisů. Úplné dílo vyšlo v překladu S. K. Neumanna až v letech 1928-29, později v překladu Dagmar Steinové v roce 1968. Laclosova próza je dodnes na knižních pultech, ovšem proslulejší jsou dnes již spíše její filmová zpracování. V roce 1959 ji jako první pro filmové plátno adaptoval Roger Vadim (Nebezpečné známosti s Jeanne Moreau a Gérardem Philipem). Krátce po sobě později natočili své filmy Stephen Frears (Nebezpečné známosti s Glenn Close, Johnem Malkovichem a Michelle Pfeiffer, 1988) a Miloš Forman (Valmont s Colinem Firthem a Annette Bening, 1989). V roce 1999 natočil hollywoodskou variaci také režisér Roger Kumble – Velmi nebezpečné známosti se Sarah Michelle Gellar, Ryanem Phillippem a Reese Witherspoon.

Autor divadelní hry Nebezpečné vztahy Christopher Hampton (* 1944) je významným britským dramatikem, filmovým scenáristou i režisérem. Nejvíce ho proslavila právě námi uváděný hra Nebezpečné vztahy (napsaná pro londýnské národní divadlo) a její následná filmová adaptace režiséra Stephena Frearse. Za svůj adaptovaný scénář autor dokonce obdržel cenu Oscar (1988). Hamptonova kariéra a dílo jsou ovšem samozřejmě mnohem obsáhlejší.

Christopher Hampton vyrůstal na mnoha místech světa, včetně Egypta nebo ostrova Zanzibar, vysokoškolská studia však již absolvoval v tradičním britském Oxfordu, kde se mimo jiné věnoval studiu cizích jazyků. Jeho bohaté jazykové znalosti a dovednosti mu později již jako spisovateli umožnily zabývat se mnoha zásadními světovými díly, které Hampton překládal nebo adaptoval pro divadelní jeviště – pracoval například s dílem Ödöna von Horvátha nebo s Moličrovým Tartuffem, do angličtiny přeložil taková díla, jako je Čechovův Racek a Strýček Váňa, Ibsenova Heda Gablerová, Moličrův Don Juan nebo Obraz Yasminy Rezy. Hned Hamptonova první hra When Did You Last See My Mother? zaznamenala velký úspěch a byla hrána v Royal Court Theatre i v Comedy Theatre. Hampton se díky ní ve svých dvaceti letech stal dokonce nejmladším autorem hraným na West Endu. Bránu do divadelního a spisovatelského světa měl otevřenou! Napsal řadu úspěšných her (Úplné zatmění, Divoši, Bílý chameleón a další), za které obdržel nepřeberné množství ocenění. Svou tvorbu pro divadlo brzy začal kombinovat s profesí filmového scenáristy (Honorární konzul, Tichý Američan, Mary Reilly, Pokání, Nebezpečná metoda a další). Spolupracoval s režiséry, jako jsou Stephen Frears, Agnieszka Holland, Maximilan Schell či David Cronenberg.

Čtěte:  V mosteckém muzeu vás čeká svět kachlových kamen

Zdeněk Janál, dramaturg

Pavel Ondruch – režisér

Režisér Pavel Ondruch se narodil v roce 1984 v Boskovicích. V letech 2001 – 2005 vystudoval činoherní herectví na brněnské JAMU. Herectví se ale po absolutoriu nevěnoval, protože to pravé zalíbení nalezl teprve v režii, kterou úspěšně absolvoval na pražské DAMU (2010). Jeho adaptace Vančurovy Markéty Lazarové získala nominaci na cenu Evalda Schorma za dramatizaci a cenu za nejlepší inscenaci divadelního festivalu ZLOMVAZ 2010. V roce 2010 obdržel Cenu Josefa Hlávky. Pohostinsky režíroval v Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami, ve Východočeském divadle v Pardubicích, v brněnském divadle Polárka nebo na pražských scénách – v Divadle Na Prádle a v Divadle Ungelt. Od sezóny 2012/2013 se stal kmenovým režisérem Těšínského divadla v Českém Těšíně. Od roku 2016 je kmenovým dramaturgem pražského Divadla Ungelt. V Městském divadle v Mostě režíroval již 7 divadelních inscenací – Tenora na roztrhání, Baviče, Hvězdu na vrbě, Kačenko, pusu! (Kiss me, Kate!), Zpívání v dešti, Baladu pro banditu a Cabaret.

ROZHOVOR S REŽISÉREM PAVLEM ONDRUCHEM

Nebezpečné vztahy jsi toužil režírovat už dlouho?

Je to jeden z mých prvních režijních snů, ještě z dob divadelní puberty. Jeho chápání zrálo spolu se mnou – a nutno říct, že žádný jiný sen neprodělal tak zásadní interpretační proměny jako tento.

Čím tě příběh markýzy de Merteuil a Valmonta tolik fascinuje?

Příběh markýzy a Valmonta mne ani tak nefascinuje, jako spíše odpuzuje – není-li to rub a líc téhož. Valmont i markýza jsou dva nemocní lidé, které lituji tím víc, čím víc si uvědomuji, jak moc mi jejich osud hrozí. Hru proto čtu jako veliké dramatické memento nad úskalími rozdělení duše a těla a nad cynismem, který vede k citové prázdnotě.

Diváci důvěrně znají filmy Stephena Frearse (Nebezpečné známosti) a Miloše Formana (Valmont). Poznají je také na mosteckém jevišti?

Ano i ne. Ano, protože vycházíme ze stejné předlohy a ne, protože ji čteme po svém, očima mladého člověka žijícího ve 21. století. Navíc tento příběh hrají mostečtí herci a naše interpretace je jim ušita „na tělo“. Valmont i markýza jsou například starší než by divák očekával. Tlak času a tedy smrti posouvá příběh do ještě bolestnějších hlubin.

Čtěte:  Vánoční tradice v Oseku

V čem jsou Nebezpečné vztahy Christophera Hamptona podle tebe nebezpečné?

V neuchopitelné tvářnosti – největší krutost vypadá jako něžnost, prázdnota vypadá jako intelekt, nenávist vypadá jako láska a láska vypadá jako krutost… Zkrátka nic není takové, jak to vypadá, a všechny tyto nánosy, přetvářky špiní, pokřivují či dokonce hubí pravdivý lidský cit.

Co je na této hře pro dnešního diváka přitažlivé?

Zaprvé: fascinující příběh intrik v rokokových kulisách, za druhé: geniální dialogy, za třetí: téma vyprázdněné dekadence naší současné společnosti a za čtvrté: skvělé herecké příležitosti. Divák se tak může těšit na veliké divadlo s velikým příběhem a velikými herci – tedy přesně to, co velikému mosteckému jevišti sluší.

Zdeněk Janál

V roli Cecilie de Volanges se představí studentky Pražské konzervatoře

Poprvé se mosteckému publiku představí mladé talentované herečky Františka Brzobohatá a

Eva Radilová, studentky Pražské konzervatoře. Alternují spolu v roli Cecilie de Volanges:

Františka Brzobohatá

Herečka Františka Brzobohatá (*1994) přestoupila po třetím ročníku gymnaziálních studií na Pražskou konzervatoř, kde studovala herectví na hudebně-dramatickém oddělení (2011-2016), aktuálně studium v posledním 6. ročníku přerušila. V Divadle Na Rejdišti hrála v inscenaci Hanspanoptikum nebo roli Chloe ve Stoppardově Arkádii. V Divadle Rokoko účinkovala v inscenaci hry Petera Ustinova A voda stoupá v režii Ondřeje Zajíce. Hraje v zájezdovém divadle pro děti D5 Dity Zábranské. Objevila se ve filmech Vybíjená (r. Petr Nikolaev), Poslední cyklista (r. Jiří Svoboda), Něžné vlny (r. J. Vejdělek), v seriálech Gympl a Expozitura.

Eva Radilová

Herečka Eva Radilová (*1996) je studentkou hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře, kde v roce 2015 maturovala. V absolventských inscenacích ji aktuálně můžete vidět v Divadle Na Rejdišti v hlavní roli Karolíny v inscenaci hry Ödöna von Horvátha Kazimír a Karolína, jako Thomasinu ve Stoppardově Arkádii nebo v muzikálu V Římě na place byla legrace aneb Chudák Pseudolus v režii Lumíra Olšovského. Pravidelně se objevuje na obrazovce stanice ČT D v pořadu Zprávičky, dříve účinkovala v pořadech Planeta YO nebo Náš zvěřinec.

Christopher Hampton

NEBEZPEČNÉ VZTAHY

Překlad / Vladimíra a Ladislav Smočkovi

Inscenační úprava / Pavel Ondruch a Zdeněk Janál

Režie Pavel Ondruch

Dramaturgie / Zdeněk Janál

Scéna / Michal Syrový

Kostýmy / Zuzana Mazáčová

Šermy / Vlastimil Lukeš

Osoby a obsazení:

MARKÝZA DE MERTEUIL Ivana ZAJÁČKOVÁ

VIKOMT DE VALMONT Jakub DOSTÁL

PANÍ DE TOURVEL Zita BENEŠOVÁ

PANÍ DE VOLANGES Michaela KRAUSOVÁ

CECILIE DE VOLANGES Františka BRZOBOHATÁ /

Eva RADILOVÁ

RYTÍŘ DANCENY Ondřej DVOŘÁK

PANÍ DE ROSEMONDE Regina RAZOVOVÁ

EMILIE Lilian S. FISCHEROVÁ

AZOLAN Michal PEŠEK

Premiéra se uskuteční v pátek 21. dubna 2017 v 19.30 hodin na Velké scéně.

1. repríza – 26. dubna 2017 v 19.00 hodin

2. repríza – 4. května 2017 v 19.00 hodin

  1. repríza – 23. května 2017 v 17.00 hodin

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!