Do Ústeckého kraje poslala vláda svým rozhodnutím z minulého týdne dvě miliardy korun na odstranění škod způsobených těžbou hnědého uhlí před privatizací těžebních společností. Další miliarda putuje do Karlovarského kraje. Pomoc oběma krajům je součástí programu RESTART. Co vše se za tyto peníze v kraji pořídí a kdo si na ně sáhne, jsme se zeptali předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje a zástupkyně vládního zmocněnce Gabriely Nekolové.
Do Ústeckého a Karlovarského kraje už v minulosti plynulo patnáct tak zvaných ekomiliard na odstranění škod po těžbě hnědého uhlí. Proč nyní další tři miliardy a proč škody na své náklady neodstraní těžební společnosti?
Jedná se o rekultivace ploch, které nebyly provedeny před privatizací těžebních společností. Je to stále závazek státu, jenž má vůči krajům, které republiku desítky let zásobovaly uhlím. Veškeré rekultivace po privatizaci už jsou povinností těžebních firem a nelze na ně využít peníze uvolněné ze státního rozpočtu. Velké škody v krajině ale vznikly ještě před privatizací těžebních společností a stále čekají na nápravu. Proto v roce 2002 vláda uvolnila 15 miliard korun na jejich odstranění. Ty ale nestačily, a stát Ústeckému a Karlovarskému regionu stále „dluží“.
To se tehdy škody špatně spočítaly a podcenily, nebo je jiný důvod, proč 15 miliard na jejich odstranění nestačilo?
Z patnácti miliard plynuly ve formě DPH tři miliardy zpět do státního rozpočtu. Fakticky tak oba kraje dostaly původně od státu pouze dvanáct miliard. Na to jsme upozorňovali a nápravu stavu jsme začlenili do programu RESTART. Povedlo se. Velké díky patří Ministerstvu průmyslu a obchodu za rychlé plnění úkolu a prosazení na jednání vlády.
Obce a města mohou nyní žádat o dotaci na další své projekty na rekultivace?
Už existuje seznam projektů, na které se původně z patnácti ekomiliard nedostalo. Postupně budou uvolňovány peníze na tyto už jednou schválené projekty a žádné další nové nelze podávat.
O jaké projekty se jedná?
Jsou to různorodé projekty, například na rekreační zóny, průmyslové zóny, komunikace, většinou obchvaty měst, revitalizace vodních toků, nechybí cyklostezky, ale ani plochy na individuální výstavbu.
Příklady schválených projektů na Mostecku a Teplicku
- Silniční obchvat Duchcova – Za 110 miliónů korun by měl vzniknout silniční obchvat Duchcova, který by spojil město Duchcov a Ledvice v místech, kde je v současné době výsypka Pokrok.
- Úprava vodní plochy v Braňanech – Na revitalizaci okolí vodní plochy dostane obec 2 378 tisíc korun. „Máme tu vodní plochu Tonovka, která slouží k rekreaci našich občanů. Z dotace doplníme mobiliář, upravíme pláž a okolí,“ říká starosta obce Petr Škanta.
- Průmyslová zóna Lom – Na úpravu průmyslové zóny v Lomu by mělo město získat více než třicet jedna miliónů korun. „Jedná se o rekonstrukci komunikací, inženýrských sítí, veřejného osvětlení a o napojení průmyslové zóny na připravovaný obchvat Lomu,“ přiblížila investici starostka města Kateřina Schwarzová.
- Středisko Starý Most a arboretum – Na úpravu území mezi jezerem Most a přesunutým kostelem je připravena dotace více než 82 miliónů korun. Vzniknout by za tyto peníze mohlo unikátní arboretum, které by zahrnovalo původní dřeviny Mostecké uhelné pánve.
- Individuální výstavba Litvínov – Litvínov má šanci na dotaci 360 miliónů korun na revitalizaci území mezi Litvínovem a Lomem Na Vyklučeninách. V rámci revitalizace by měly být vybudovány místní komunikace a páteřní inženýrské sítě.
