Na nebi s Jiřím Grygarem

0
611

Mostecká knihovna připravila pro své příznivce skutečnou kulturní lahůdku. Besedu s naším nejznámějším českým astronomem Jiřím Grygarem. V promítacím sále knihovny jej přivítal nabitý sál. Veřejnost si vyslechla poutavou přednášku, doprovázenou videoprojekcí, s názvem Pohledy do nebe.

Jiří Grygar

Český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize. Jiří Grygar oslavil nedávno významné životní jubileum. Osmdesát let. Narodil se 17. března 1936 ve Slezsku. Působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Celý život se věnuje popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval stovky odborných prací a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu.

Populární český astronom hned v úvodu prozradil, proč si zvolil název Pohledy do nebe. „Název této přednášky je symbolický. Když jsem začínal s astrologií jako student, tak mne nejvíce oslovila kniha, která se jmenovala stejně – Pohledy do nebe,“ uvedl Jiří Grygar. Publikum se pak mohlo dozvědět spoustu zajímavých a aktuálních informací týkajících se nejen naší planety, ale také například zatmění Slunce, Měsíce, ale také poznatky o planetách Merkur, Mars, Jupiter či Saturn. O kometách a dalších vesmírných tělesech. O nejnovějších poznatcích a měřeních na Zemi. Své vyprávění astronom doplnil videoprojekcí a snímky. Povídání okořenil zajímavými a vtipnými historkami. V závěru přednášky měli přítomní možnost zeptat se Jiřího Grygara na to, co je z Vesmíru zajímá. Lidé se astronoma ptali například na jeho vztah víry a vědy, ale také, jestli například Zemi hrozí v nejbližších letech srážka s vesmírným tělesem. Nakonec Jiří Grygar připravil pro přítomné malou autogramiádu. Návštěvníci si mohli zakoupit některou z publikací, které Jiří Grygar s sebou přivezl, a nechat si ji od autora také podepsat.

Co zajímavého na přednášce zaznělo…
Slovenská státní hvězdárna stojí díky Čechovi

Státní hvězdárna na Slovensku stojí na Skalnatém plese už od roku 1944. O její vybudování se během druhé světové války zasloužil český astronom, profesor Bečvář. Působil v té době na Slovensku jako klimatolog a expert. Zaměstnán byl na Štrbském plese. V roce 1941, když v Evropě i u nás zuřila druhá světová válka, odjel do Bratislavy na ministerstvo školství a nechal se přijmout ministrem, kterému oznámil, že jsou jen dva nekulturní státy v Evropě, a to Slovensko a Albánie. Byly to totiž jediné státy, které neměly státní hvězdárnu. Na návrh profesora Bečváře se hvězdárna nakonec přece jen začala budovat. Její stavba byla dokončena v roce 1943. V roce 1944 se ale objevily snahy německých ženistů vyhodit hvězdárnu do povětří. Opět to byl Bečvář, kdo má zásluhu na tom, že hvězdárna stojí. Tehdy se s německým komandantem zavřel ve své pracovně na několik hodin. Německá jednotka se nakonec i s bednami dynamitu odebrala pryč. Hvězdárna byla zachráněna. Ve své době byla jednou z nejúspěšnějších na světě, protože zůstala nedotčena, měla poměrně moderní přístroje a proslavila se objevováním nových komet.

Slunce je „celkem“ studené

Sluneční korona, která se dá sledovat jen při zatmění Slunce, je pro vědce a fyziky skutečnou záhadou a lámou si s ní hlavu. Povrch Slunce je totiž poměrně studený. Má teplotu asi 6 tisíc stupňů. Nad ním je ale korona, o které dnes bezpečně víme, že její teploty dosahují od 2 do 5 milionů stupňů Celsia. Je to skutečně nepochopitelné, jak může něco tak studeného, jako je povrch Slunce, ohřát to, co je nad ním, na takto vysoké teploty.

Krvavý Měsíc

Je možné sledovat dva úplňky Měsíce. Jeden větší a jeden menší. Měsíc obíhá kolem Země po elipse. Ta se navíc v prostoru ještě stáčí. Je to případ i úplňků z roku 2006. Nejmenší úplněk byl, když se Měsíc nacházel nejdále od Země. Velký úplněk pak naopak, tehdy měla vzdálenost Země od Měsíce jen 350 tisíc kilometrů. Při „malém úplňku“ je Měsíc vzdálen skoro 406 tisíc kilometrů. Rozdíl je tedy významný. I proto jsou některé úplňky jasnější a některé méně. Loni v září například nastal úplněk velmi jasný a psalo se o něm jako o tzv. krvavém měsíci.

Vlajka na Měsíci spadla

Přistání člověka na Měsíci jsou známé z amerického vesmírného programu Apollo. Poslední výprava byla Apollo 17. (Kapitánem lodi byl astronaut českého původu.) Trysky motoru Apolla 11 zachytily americkou vlajku, kterou tu astronauti zapíchli, a ta spadla. Na snímcích ze sond z Měsíce skutečně tato vlajka leží, zatímco ostatní jsou zapíchnuté.

Jak je daleko Měsíc?

Vzdálenost Měsíce od Země se dnes měří už s přesností na 1mm. Zpravidla se pohybuje ve vzdálenosti 400 tisíc kilometrů. Konkrétní údaj vzdálenosti vždy závisí, na jaké části oběžné elipsovité dráhy se Měsíc nachází.

Na Merkuru led

Na planetě Merkur, která je nejblíže Slunci, jsou místa, kde nikdy nesvítí Slunce a je tu dokonce i led. Na straně ke Slunci bývá kolem 500 stupňů Celsia. Na odvrácené straně jsou teploty hluboce pod bodem mrazu.

Meteority s rodokmenem

Jedná se o meteority, jejichž dráhu známe. Například víme, že k nám často dopadají meteority z pásma mezi Marsem a Jupiterem. Jsou to pro nás cenné materiály. Říkáme jim meteority s rodokmenem. Je to vzácné zboží. První meteorit s rodokmenem byl objeven právě v ČR – známý také jako Příbramský meteorit. Jedná se o 4 kusy. Tím se také ČR proslavila. Dnes tu máme už 24 meteoritů s rodokmenem. Je to světový unikát.

Jupiter

Jeho charakteristická červená skvrna byla sledována už od 17. století. Před několika lety se ale objevily další. Jedna menší, které se říká Junior. A nedávno také ještě nejmenší, která byla nazvána Baby. Vědci byli zvědaví, co se stane, až se tyto skvrny spojí. Víme ale dnes, že se nikdy nespojí, ale vzájemně se „obtečou“ a pokračují dál svou rychlostí.

Byli jsme první…

Náš fyzikální ústav, kde pracuji, má svou observatoř. Robotický dalekohled je umístěn až na vzdáleném území Jižní Ameriky. Ten čeští vědci mohou ovládat na dálku, přes internet. V roce 2013 se vědělo, že má k Zemi přiletět planetka o průměru 45 metrů. Kdyby se srazila se Zemí, bylo by to nepříjemné. Naším robotickým dálkově řízeným dalekohledem jsme byli první, kdo měl možnost toto těleso zachytit. Byli jsme také první na světě, kteří jsme věděli, že výpočet je správný a že nás toto těleso netrefí.

Co o J. Grygarovi možná nevíte…
  • Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971.
  • Je čestným předsedou České astronomické společnosti.
  • V roce 2009 mu měla být udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 000 Kč. Grygar ji však odmítl přijmout.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your name here
Please enter your comment!